Otazníky nad Klínovcem

Každého, kdo se vypraví na nejvyšší krušnohorský vrchol Klínovec, čeká vskutku nepříjemný pohled. Nikoli do údolí - ten v případě dobré viditelnosti neztratil nic ze svého kouzla. Smutný pohled je na objekt, z něhož by mohlo být pozorování okolní krajiny ještě působivější. Tedy na rozpadající se kamennou rozhlednu. A rovněž na přilehlý zdevastovaný hotel. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že když se člověk rozhodne ukázat Klínovec třeba zahraničním příbuzným, musí se tak trochu stydět. A pokud oni jen taktně mlčí a myslí si své, my, kdo jsme v roli hostitelů, se musíme nahlas zeptat: opravdu bylo nutné nechat dojít zkázu věže a hotelu tak daleko? Ať už ale bude odpověď znít jakkoli, nic to nemění na skutečnosti, že je nejvyšší čas s hotelem i věží, paradoxně památkově chráněnou, něco dělat.

Z Božího Daru přišla v minulých dnech informace, že vedení města plánuje obnovu obou staveb. Tato zpráva je sama o sobě pozitivní, ovšem důvod k příliš velké euforii rozhodně nenabízí. Spíš ilustraci toho, jak se rekonstrukce může prodražit a technicky zkomplikovat, když se zodpovědní chovají nezodpovědně a příliš dlouho dovolí zubu času, aby devastoval dílo předků. Zřejmé je to na případu klínovecké věže. Její současný technický stav nedovoluje pouhou opravu. Jediným řešením je demolice a postavení nové rozhledny. A protože vedení Božího Daru hodlá vybudovat na místě její repliku, přijde místo stržení stavby ke slovu postupné rozebrání. Podle starosty města Jana Horníka bude součástí akce očíslování kamenů - a tam, kde to půjde, budou použity znovu. Problémem ovšem je, že dva a půl milionu korun, které jsou v pokladně božídarské radnice na tento záměr vyčleněny, rozhodně nepředstavuje částku dostatečnou. Opět tedy nezbude než se obrátit na štědrou dotační ruku Evropské unie a doufat v pozitivní odezvu.

Klínovec

Pokud jde o rekonstrukci hotelu na Klínovci, pohybují se předběžné finanční požadavky o několik řádů výše - hovoří se o 250 milionech korun. Zde už zřejmě nepomůže ani Brusel a do hry bude muset vstoupit strategický investor. Pakliže se ovšem nějaký najde. Vedení Božího Daru totiž nemá v úmyslu přeměnit objekt v luxusní horský hotel. Chce, aby z něj byla turistická ubytovna, cenově dostupná pro školy a rodiny s dětmi. Jak je tedy zřejmé nad klínoveckou věží a hotelem nevisí pouze časté šedivé mraky, ale také celá řada otazníků. Jeden z nich ukrývá odpověď na otázku, jak dlouho ještě nebudeme příliš nadšeni, když nás přátelé a příbuzní, zejména ti zahraniční, požádají, abychom jim ukázali nejvyšší bod hor zvaných Krušné.