Odyssea: Ach, nech mě spát

Plzeňská rocková líheň dala v 70. a 80. letech tuzemsku několik kvalitních tancovačkových kapel. Jednou z těch neznámějších byla Odyssea. Prosadila se vlastní tvorbou, na české poměry nadprůměrnou. 

Odyssea začala svůj název používat na podzim roku 1979. V 70. letech existovalo na Plzeňsku několik kvalitních tancovačkových kapel, ale nejznámější z nich byly postupně Koule, později Vozembouch a ještě později Odyssea. V nich průběžně figurovali stejní muzikanti - kytarista Václav Běhavý, baskytarista Jan Nový-Cimbura a fenomenální bubeník Jiří Lokajíček. Když si pod tlakem nepřejících totalitních úřadů hudebníci naposledy měnili název, dali svým fanouškům vybrat. Ti z předložených asi sta návrhů vybrali ten, který se jim nejvíc líbil. Symbolizoval nelehké fungování tehdejších bigbítových skupin, vždyť Odyssea v přeneseném významu znamená dlouhé bloudění či putování s množstvím útrap. Tak životu své oblíbené kapely rozuměli její skalní fanoušci.

Sestava Václav Běhavý, Jan Nový-Cimbura, Jiří Lokajíček a Radko Andrejs se na začátku 80. let stala velmi oblíbenou českou zábavovou kapelou, i když nehrála typický západočeský tancovačkový rock, na zábavách měla vždycky narváno. Jako jeden z mála souborů tohoto typu měla Odyssea v roce 1983 více než stovku vlastních, rytmicky, melodicky i textově nadprůměrných písní. Hraje dodnes a klidem dnes můžeme říci, že Odyssea je jedna z nejlepších tuzemských kapel.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.