Od zahájení transportů evropských Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau uběhlo 75 let
7. března 1943 dorazil do polské Osvětimi první velký transport Romů z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. V Brně do něj nastoupilo zhruba tisíc Romů. 75. výročí této tragické etapy romských dějin si minulý týden připomněli v Muzeu romské kultury pietním aktem:
Historický kontext na úvod připomněli ředitelka romského muzea v Brně Jana Horváthová a historik muzea Dušan Slaček.
Jana Horváthová: „Bylo to přes tisíc romským mužů, žen a dětí, kteří odjeli z Brna do Birkenau, a naprostá většina z nich se už nikdy nevrátila.“
Dušan Slaček: „Pronásledování Romů ze strany nacistických okupantů a jejich protektorátních pomahačů narůstalo. Od roku 1939 se stále více přibližovalo perzekuci Romů a Sintů v nacistickém Německu. Milníkem v tomto procesu bylo nařízení generálního velitele neuniformované protektorátní policie o boji proti tzv. cikánskému zlořádu z 10. července 1942, na jehož základě byli v protektorátu evidováni, cituji, „cikáni a cikánští míšenci“ v počtu 6.500 osob. Část z nich byla od srpna téhož roku internována v nově ustanovených, tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.“
Nezapomínáme
Pietního shromáždění se zúčastnil i český premiér v demisi Andrej Babiš. Součástí programu bylo divadelní představení Leperiben, aneb My nezapomínáme. Následovaly proslovy známých osobností. Pokračuje český premiér v demisi Andrej Babiš:
„Scházíme se tu proto, abychom si stále připomínali, že nenávist mezi lidmi vede k utrpení a ke smrti. Tento akt budiž mementem toho, že vyčleňování jakýchkoliv skupin obyvatelstva kvůli jejich rase, náboženství nebo přesvědčení je nepřijatelné, a ten, kdo takové myšlenky zastává, nemůže být z principu demokrat. Česká republika je tu pro všechny občany, nehledě na jejich původ, náboženství či bohatství. Nevzpomínejme na zavražděné Romy jen jako na oběti. Všichni víme, co se stalo 16. května 1944 v Osvětimi. Vzpomínejme na Romy také jako na hrdiny, kteří jako jedni z mála povstali vůči nacistům přímo v koncentračním táboře.“
Postavení Romů dnes
Romský holocaust má dodnes přívlastek „neznámý“. Především proto, že se o něm na veřejnosti příliš nemluví. Jaké mají v současnosti Romové postavení v České republice? Pokračuje český premiér v demisi Andrej Babiš a poté ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán:
„To je samozřejmě složitá otázka. Všechno je o komunikaci. Lidé spolu musí mluvit a řešit problémy, včetně negativního názoru části společnosti. To máme všechno v plánu.“
„Já si myslím, že špatné. Samozřejmě je potřeba začít hlavně tím, aby všechny složky veřejné moci byly jasně proti jakékoliv diskriminaci a poskytovaly před ní ochranu. A tím nemyslím jenom soudy, ale i školy, zdravotnictví a jiné podobné oblasti. Tam všude by mělo být pro Romy bezpečno a měli by mít jistotu, že když si přijdou pro pomoc, dostanou ji.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
