Obživa, oděv, zvyky. Národopisné muzeum Plzeňska láká na zcela novou expozici
Stálá expozice Národopisného muzea Plzeňska, která vznikla po generální rekonstrukci celého muzea, aktuálně představuje nejucelenější etnografickou expozici Plzeňského kraje. Prvnímu návštěvnickému okruhu jsme se věnovali v samostatném pořadu, také druhý okruh nazvaný "Obživa, oděv, zvyky" si rozhodně zaslouží pozornost.
Když po roce 1915 Ladislav Lábek navrhoval stálé expozice Národopisného muzea Plzeňska, musel se tehdy podřídit historické podobě Gerlachovského domu. Postupně pořizovaný výstavní mobiliář byl na svou dobu velmi moderní: lehký a vzdušný. Díky němu nepůsobily stálé expozice Národopisného muzea Plzeňska nikdy stísněným dojmem. Protože ale sbírkový fond Ladislavu Lábkovi díky jeho píli narůstal geometrickou řadou, potýkal se již na konci 20. let 20. století s nedostatkem výstavní plochy. Tento problém částečně vyřešilo expandování Národopisného muzea Plzeňska do objektu bývalé proboštské rezidence Chotěšovského domu.
Odkaz Ladislava Lábka
Když se pak po více než 90 letech rodil nový projekt stálých expozic Národopisného muzea Plzeňska, byla původní Lábkova koncepce respektována. A její architekti nezachovali pouze to - ačkoliv to nebylo zpočátku úmyslem, navržený výstavní mobiliář se v mnoha směrech přidržuje původních Lábkových vizualizací a ponecháno bylo také rozdělení stálé expozice na dvě provázané části. První patro reflektuje vybrané aspekty z každodennosti obyvatel města Plzně, druhé patro a podkroví představuje naopak každodenní život na plzeňském venkově.
Obživa, oděv, zvyky
Stálá expozice byla pojmenována "Obživa, oděv, zvyky" a hlavní vstup se nachází v jihovýchodním rohu nádvoří muzea. Úvodní část stálé expozice tvoří měšťanská móda od pozdní renesance do konce 19. století. Výjimečně je zde návštěvníkům představena pohřební výbava Bohunky Lobkowiczové ze Šternberka, nalezená 6. prosince 1923 při opravách Šternberské kaple při kostele svatého Bartoloměje v Plzni. Navazující část expozice je věnována nejrůznějším způsobům rozdělávání ohně, svícení, skladování potravin a příprav pokrmů užívaných našimi předky přibližně ve stejném časovém období. Z městských řemesel obyvatel města Plzně je zastoupeno postřihačství, soukenictví, provaznictví, barvířství, krejčovství, zvonařství, perníkářství a voskařství.
Interiér lidových světnic z Chotěšovska a Plzeňska
Druhé patro Gerlachovského domu (s dochovanými černými kuchyněmi z druhé poloviny 19. století) přibližuje návštěvníkům interiéry lidových světnic z Chotěšovska a Plzeňska, běžné způsoby obživy, jakými bývalo včelařství, stloukání másla, domácí výroba hospodářského nářadí, potřeb pro domácnost nebo stavebních prvků. Vedle toho jsou zde představeny také mnohdy zapovídané domácí činnosti jako pálení alkoholu, výroba šňupavého tabáku či dokonce pytláctví.
Lidový oděv širšího a užšího Plzeňska
Podkroví Gerlachovského domu s unikátním pozdně barokním krovem se stalo rájem pro milovníky krojů - přibližuje totiž lidový oděv obyvatel širšího a užšího Plzeňska. Závěr druhého návštěvnického okruh stálé expozice je pak věnovaný lidovému umění a zvykům spjatým s hospodářským rokem. Nechybí ani prezentace aktuálních podob nemateriálního kulturního dědictví Plzeňského kraje. Nová stálá expozice Národopisného muzea Plzeňska rozhodně stojí za návštěvu!
Národopisné muzeum Plzeňska, náměstí Republiky 13 Plzeň
otevřeno: út – ne 10 – 18 hodin
Související
-
Národopisné muzeum Plzeňska představuje novou stálou expozici, překvapí svým rozsahem
Národopisné muzeum Plzeňska bylo nedávno slavnostně otevřeno po rekonstrukci, která trvala od podzimu 2020. Změny jsou obrovské – od recepce až po zcela nové expozice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
