Obnovenou vodu na Šumavě okamžitě najdou živočichové i rostliny

Krajina bez vody je krajinou bez života – možná to zní jako otřepaná fráze, ale je navýsost pravdivá. A člověk nemusí být nějaký přírodovědec, biolog, zoolog, botanik nebo hydrobiolog, aby rozdíl viděl, cítil nebo slyšel. Stačí se projít po poli, po posekané louce, případně po zahradě, kterou její majitelé sekají každý týden a pak se zajít podívat třeba do okolí řek, jejich slepých ramen, potoků, lesních tůní, nebo mokřadů v okolí rybníků. V těchto místech totiž doslova žije.

„Samozřejmě každý si s vodou spojuje obojživelníky, takže tady na Šumavě třeba obnova pramenišť, kde vzniká spousta tůněk poté, co se přehradí kanály, tak napomáhá rozvoji populace čolka horského, čolka obecného, samozřejmě skokan hnědý, ropucha – to jsou druhy, které z toho jednoznačně profitují," vysvětluje Lukáš Linhart, který se v rámci projektu Life for Mires – Život pro mokřady, podílí na jejich obnově na území Národního parku Šumava.

V tomto případě také platí to, že čím více tůněk, kaluží a dalších maličkatých vodních ploch, tím více obojživelníků. Drobné biotopy pro obojživelníky vytváří třeba i lesní nebo zemědělská technika, která může vytvořit koleje, ve kterých pak po deštích zůstává stát voda, což je takovým malým rájem třeba pro žáby. Problém je však v tom, že do těchto kolejí se lesní nebo zemědělská technika vrací a snůšky obojživelníků devastuje. Obnovování mokřadů však neprospívá jen obojživelníkům, ale přeje třeba i opeřencům.

„Na mokřady je vázaná celá řada ptáků. Na Šumavských rašeliništích je to tetřívek obecný. Tetřívek mizí ze Šumavy a jedním z nejzásadnějších důvodů je právě odvodňování rašelinišť, protože je na ně přímo vázaný a tím, že naopak ty plochy po odvodnění zarůstají, my je vyřezáváme, opět zavodňujeme a neroste tam ta vysoká vegetace, která tetřívkovi vadí, například v období toku, tak tím podporujeme jeho populaci. A k dalším ptákům je možné zmínit třeba jeřáby, u jednoho obnoveného potůčku se objevil chřástal vodní, který byl zaznamenán na fotopast. Samozřejmě bekasiny, kulíci, to jsou ptáci, kteří jsou vázáni na vodní prostředí," dodává Lukáš Linhart.

Ale nejen ptáci, kteří jsou životně vázáni na vodní prostředí, se objevují v okolí obnovených mokřadů. Nově meandrující potůčky nebo drobné tůňky v obnovených prameništích si najdou i další druhy ptačí říše a ty zde nachází třeba potravu nebo třeba jen životadárnou vodu.