Polévka se zázvorem a mrkví
Páteční Apetýt přináší opět bezmasé recepty. Tentokrát nahlédneme do světa polévek.
Dříve polévka nebyla jen jídlem, ale i lékem. V našich krajinách patřily posléze polévky především k jídelníčku chudých a často bývaly jediným teplým jídlem za den. Nejčastěji se objevovaly polévky ze zelí, mrkve a luštěnin. A moukou se zahušťovaly opravdu jen výjimečně.
K zajímavostem z historie polévek patří pak například to, že jejich velkým milovníkem byl francouzský král Ludvík XIV.
Pochutnejte si s námi na polévce se zázvorem a mrkví.
Co potřebujete?
- 400 g mrkve
- 2 lžičky čerstvého nastrouhaného zázvoru
- 1 litr zeleninového vývaru
- 2 jarní cibulky
- 3 lžíce zakysané smetany
- 1 lžíce řepkového oleje
- 1/2 lžičky mletého chilli (není nutné, ale dodá zajímavou chuť)
- šťávu z pomeranče
- sůl a pepř
Postup:
- V hrnci rozpálíme olej.
- Přidáme nadrobno nasekanou cibulku a chvíli restujeme.
- Pak přidáme očištěnou a na plátky nakrájenou mrkev a také nastrouhaný zázvor. Opékáme na středním ohni.
- Po 10 minutách vše zalijeme vývarem a vaříme dalších asi 25 minut.
- Po mírném vychladnutím rozmixujeme polévku ručním mixérem.
- Nakonec ji osolíme a opepříme, a také dochutíme chilli a pomerančovou šťávou.
- Podáváme ji ozdobenou zakysanou smetanou.
Související
-
Placky z červené čočky se salátem
Páteční Apetýt vám opět přináší tip na bezmasý pokrm. Tentokrát to bude především o červené čočce.
-
Mrkvový koláč s jablky
„Pečení nám umožňuje soustředit se na přítomný okamžik a nezaobírat se úzkostnými myšlenkami na budoucnost.“ V Apetýtu servírujeme mrkvový koláč s jablky.
-
Slaný koláč z batátů
Sladké brambory (batáty) se dostaly do Evropy s Kryštofem Kolumbem. Odborný název rostliny zní povijnice batátová. Tyto oranžové brambory jsou výborné opečené či grilované.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
