Nešťastná vlasatice na nebi, otcovský trest na zemi – co děsilo naše předky ve středověku?
Přírodní jevy jako zemětřesení, záplavy, pozorování komet nebo padajících meteoritů byly v minulosti chápané jako zlá znamení a projev božího hněvu. Jaký význam přírodním katastrofám a jevům na obloze naši předkové vlastně přisuzovali?
Příroda ve středověkém pojetí neoznačovala pouze člověkem nevzdělávanou část okolního světa, šlo o mnohem širší pojem. Zahrnovala veškeré okolní děje, vztahy mezi bohem a živými bytostmi, vysvětlení podstaty univerza i života jako takového. Značná byla závislost na mytologickém a později náboženském základě, vysvětlujícím původ člověka a jeho místa ve vesmíru. Kromě božstev hráli významnou roli v chápání přírody také nadpřirozené bytosti, duchové, elfové, skřítci, draci a obři, zodpovědní za změny počasí, neúrodu, nemoci, podivné chování zvířat nebo přírodní katastrofy.
Apokalyptická zemětřesení
K nejobávanějším přírodním jevům patřila odedávna zemětřesení. Jejich historický výskyt je zmapovaný díky výmluvným záznamům z kronik. Například zemětřesení z 25. ledna 1348, jehož epicentrum leželo na území dnešního Rakouska, bylo velmi silné a zaznamenali jej i v oblasti jižní Moravy. V Itálii ničilo budovy a způsobilo všeobecnou paniku. Trvalo velmi krátce, asi dvě minuty, jak víme díky písemné zprávě jistého Giovanniho da Parmy z Trenta, který stihl odříkat třikrát Otčenáš a Ave Maria.
Zemětřesení bylo obvykle vysvětlováno jako trest za hříchy, oznámení konce světa nebo biblické apokalypsy. Není divu, že se mnozí lidé modlili, zpytovali svědomí a spínali ruce. Věřilo se ale také, že v průběhu zemětřesení nebo krátce po něm se dějí zázraky – plyny vycházející ze země měly například údajnou moc proměnit člověka v jakékoliv zvíře a zvířata zase v solné sloupy nebo kámen. Tyto názory zřejmě vycházely z objevů fosilií a minerálů v čerstvě rozpraskaných horninách.
Otcovský trest
V polovině 14. století propukl v Evropě mor, který nakonec vyhubil asi třetinu populace. Nákaza se rozšířila z Krymu přes přístavy ve Středomoří a zasáhla i většinu západní Evropy. Morové epidemie byly interpretované jako boží odpověď na nekonečnou řadu lidských hříchů, jakýsi „otcovský trest“. Za znamení božího hněvu se ovšem pokládal také nadměrný výskyt žab, kobylek nebo myší.
Kněží v době šíření morové nákazy citovali pasáže ze Starého zákona a kritizovali prostituci, sodomii, zálibu v luxusu a ztrátu pobožnosti. Ostatní hledali vysvětlení v nadpřirozených silách. Nejčastěji se obraceli k tajemnému vlivu hvězd, „zkaženému“ vzduchu, ale také k dalším astronomickým a meteorologickým úkazům – duze, oblačnosti, mlze, výkyvům počasí, kometám a meteorům.
Nešťastná vlasatice
Komety neboli vlasatice budily největší hrůzu. Byly ve středověké Evropě symbolem neštěstí a válek, zřejmě i kvůli jejich ohonům ve tvaru turecké šavle. K nejznámějším případům patří Velká kometa, která na nebi zazářila roku 1618 a podle mnohých předznamenala počátek třicetileté války. Na obloze se objevila 6. září a vydržela bezmála tři týdny. Protože byla neobyčejně jasná, byl jí přisuzovaný velký význam.
Zdroj:
Vladimír Socha: Zlá znamení a hněv bohů. Živá historie 10/2016, s. 25–27; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (Praha 2007).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Prezident KHNP: Termíny dodržíme, i když už má tendr zpoždění. Dokážeme být levnější než ostatní
-
‚Obdivuhodný příklad.‘ Český veterán RAF Jiří Kafka oslavil sté narozeniny, gratulaci dostal i od krále
-
V Praze-západ vykolejil vlak bez průvodčího. Rychlostí až 100 kilometrů v hodině prý projel několik přejezdů
-
Viceprezident EDF: Máme nejlepší nabídku na nové jaderné bloky, protože je evropská