Nemám ani vindru
Pro frazémy je charakteristickým rysem zachovávání starých slov, tzv. archaismů. Stávají se tak doklady historie nebo dobových tradic. Jedním z druhů slov zachovaných v archaismech jsou právě názvy mincí.
V roce 1857 byla zavedena v rakouském císařství nová, tzv. rakouská, decimální měna. Základní jednotkou byl zlatý/zlatník o stu krejcarech. Měděné rakouské krejcary ražené v rámci této měny byly v českých zemích nazývané nový krejcar, lidově novák, novej. A drobné mince nepatrné hodnoty se nazývaly často vindry – podle německého pojmenování Wiener = vídeňský fenik). I vindra je názvem existující, historické mince. A od vindry můžeme odvodit i dnes již příliš neužívaný název penez findy nebo fiňáry.
Nemám ani floka
Také u floku jde pravděpodobně o lidový název peněz – floky představují něco malého, co se rychle rozhází. Můžeme zde vidět i souvislost s drobnými mincemi nazývanými flútky, které razili v 15. století husité.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.