Několik let staré tlející dřevo - to potřebuje vzácný trnoštítec horský
Trnoštítec horský je dalším živočichem, který potvrzuje to, že Šumava je takovou Noemovou archou, která uchovává vzácné druhy živočichů a rostlin. Skoro 3 centimetry velký, tmavě hnědý brouk se totiž vyskytuje jen na málo místech střední Evropy a v případě Šumavy navíc překvapuje jeho početnost.
Trnoštítec horský je opravdovým klenotem, který se v lesích střední a západní Evropy vyskytuje vzácně. Potřebuje totiž specifické životní podmínky, především tlející dřevo, které zůstává v porostech a to několik let. Tlející kmeny musejí být přímo spojené se zemí, ale přitom musí být jejich část vystavená slunečním paprskům. Tedy podmínky, které se jen tak někde nevyskytují.
„Pokud budu brát oficiální záznamy, tak jediné souvislé záznamy jsou na Šumavě a to včetně těch novodobě historických. Jeden záznam je ze Žofínského pralesa z Novohradských hor a zbytek republiky je trnoštítce prostý," potvrzuje zoolog Správy Národního parku Šumava Vladimír Dvořák.
První záznamy o trnoštítci na Šumavě se objevují už na konci 19. století, a ty další v průběhu celého 20. století prakticky na celém území Šumavy. I tak je ale těch záznamů sotva tolik, kolik má člověk prstů na rukou a jedné noze. No a záznamů z celé Evropy také není nějak extrémně mnoho.
„Vyskytuje se tam, kde jsou horské smrčiny, ale nikde to není početný brouk. Všude je na tom podobně tak, jako na Šumavě. Mohli bychom se s ním potkat třeba ve slovenských Tatrách, v Alpách, v Balkánských pohořích nebo potom až třeba v Pyrenejích. Když vezmu ten samotný, kompaktní kontinent a přepluli bychom Baltské moře, tak výskyt trnoštítce je ještě ve Skandinávii," dodává Vladimír Dvořák.
Pokud se vrátíme zpět na Šumavu, zajímavostí je to, že trnoštítec, jehož výskyt je prokázán na více než dvaceti lokalitách, byl odchycen i v místech, kde probíhaly občanské blokády na konci 90. let a v roce 2011, které zastavily kácení, respektive devastaci pralesovitých zbytků a přírodně blízkých porostů – tedy na Trojmezné, a také na Ptačím potoce u Modravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
