Nejutajovanější represivní akce komunistického režimu odhaluje výstava Falešné hranice

Výstava přibližuje zákulisí zákeřných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti. Ty byly vyprovokované k útěku z Československa na svobodu, místo které je čekalo roky vězení. Falešné hranice byly i na řadě míst Karlovarského kraje.

„Nebylo to tak, že by ti lidé sami chtěli odcházet, aby se měli lépe. Bylo to tak, že tady bylo mnoho lidí perzekvovaných, nemohli sehnat práci. Někteří byli třeba i měsíce provokováni Státní bezpečností k tomu, aby sami chtěli odejít. A aby je mohli zatknout a zavřít prostě odstranit z veřejného života,“ popisuje autorka výstavy Václava Jandečková. 

Řada falešných hranic byla i v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj patřil v těchto nezákonnostech k nejaktivnějším. I vzhledem k tomu, že tu bylo krajské velitelství Státní bezpečnosti, která spolupracovala s dalšími útvary. „Plánovali a prováděli akce například ve Svatém Kříži u Chebu nebo u Aše,“ poznamenává Václava Jandečková.

Jednou z desítek obětí estébáků byl i otec Hany Moravcové z Plzně, Emanuel Valenta. „Pracoval jako víceředitel Škodových závodů. Po osmačtyřicátém roce mu znemožnili práci. Připravili scénář, poslali na něj převlečeného estébáka, který mu nabídl, že ho bezproblémově převede přes hranice. Tatínek odešel prvního března 1951 no a vrátil se nám v roce 1956 jako zničený člověk,“ vzpomíná Hana Moravcová. 

Záměrem autorky výstavy je přiblížit rafinovanost komunismu

Ta se v chápání státně bezpečnostní práce stávala samozřejmostí. Navzdory faktu, že se jednalo o nejutajovanější represivní akce komunistického režimu, odhaluje nové oběti i pachatele, nastiňuje vývoj akce „Kámen“ v čase i prostoru, dokládá škálu důvodů pro její využití. Unikátní archivní materiály konfrontuje s pozdějšími výpověďmi svědků, postupy tajné policie tak představuje v novém světle. 

Výsledky výzkumu Václavy Jandečkové prokázaly, že během čtyř let rané doby komunismu se přísně utajovaná metoda „Kámen“ pro své rozšíření, rozmanitost účelu použití a různě tragické důsledky proměnila ze systémového opatření policejního aparátu v ostudný fenomén našich dějin. Aktéři zločinů akce „Kámen“ přitom zůstali nepotrestáni. Záměrem výjimečné putovní výstavy je upozornění na tyto zločinné praktiky komunistického režimu nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Výstava získala záštity od Ministerstva kultury ČR, Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Do 30. dubna ji mohou zájemci vidět v mariánskolázeňském domě Lesní mlýn.