Křížová Milena|Dobrý večer pane redaktore,
Zdraví vás i posluchače noční linky, posluchačka Milena a přeji pohodové noční hodiny.
Poslouchala jsem ráda svého nevlastního otce, který rád vyprávěl, jak byl ve světě na zkušené , konkrétně v Paříži.
Celkem dobře se mě daří navazovat hovory s lidmi v tramvaji.
Bu´d když je fotím, nebo narazím na vášnivého čtenáře a troufnu si ho vyrušit otázkou, co čte a vznikají zajímavé hovory o knihách.
Nebo 16letá slečna, která ve stoje, bez držení háčkovala,
Krásná stařenka, jak z z filmu o Babičce, které jsem pomohla nastoupit a následoval hovor o životě...
Přesto by se dalo říci, že nejvíc hovorů, vzniklo při mém focení dalších lidiček.
Tož tak a přeji další, krásná, povídání, na noční lince.
Milena.
Helena|Mily pane Karle, moc Vas i posluchace zdravim. Jak tak posloucham zajimave prispevky a Vas krasny hlas, napadlo me, ze dnesni Vase tema mozna jednou v budoucnosti bude lidem znit divne, nebudou ani vedet, co to "povidat si" je. Doba a to, jak se v ni lide chovaji se meni velice rychle a zrejme si ani nedokazeme predstavit kam az to vsechno "dojde", neni ale potreba byt kriticky a negativni, protoze kazda doba ma sve dobre i spatne veci. Ale pravda je, ze prilis technicka doba, kdy si lide pisi anebo volaji pres mobil i kdyz ziji v jednom byte/dome mi pripada hodne smutna a neco v ni urcite chybi = lidsky, z oci do oci kontakt. Tezko rici, jak dnesni doba a to co muze prijit, ovlivni lidske emoce, mozna drzet se s druhym za ruku anebo pohlazeni anebo proste posezeni beze slov, jenom citit blizkost druheho, slyset buseni srdce atd. budou tak nezname, ze se lide v budoucnosti o takovehle projevy zacnou zase vice zajimat a mozna to vsechno zase ozije, takze je nadeje na zachranu lidskosti. At mate moc krasny den v pritomnosti milych lidi, na ktere se muzete usmat, pozdravit je, posedet si a proste obycejne si o cemkoli popovidat.
Dina z Hradce|Hezký večer pane Sladký a posluchači,já velmi ráda poslouchám zážitky z cestování,zrovna ve čtvrtek jsem byla na zajímavém cestopisu Santorini od cestovatele pana Petra Rybáře ,který velmi poutavě vypráví .Sama si na cestách zapisují zážitky a k tomu si i vždy něco namaluji,abych si to mohla i později vše připomenout .Zdraví Dina
MAJKA|Zdravím všechny posluchače i Vás milý pane Kájo. Já si nejraději povídám hlavně s "chlapama". Jsem asi blázen, ale prožívala jsem docela náročný život hlavně mezi muži, tak mne to asi pěkně poznamenalo. Ne, že bych si nepopovídala s ženským pokolením, ale muži mají většinou jiná témata diskuzí, např. o fotbale, hokeji a jiném sportu. A já že jsem hrála fotbal a volejbal, tak jsem si právě proto s muži měla víc o čem povídat. Proto jsem asi pro mnoho kamarádek "exot", možná že jsem se měla narodit jako kluk,( hahaha). Také jsem vypomáhala v restauraci u mého tatínka, kam chodili převážně muži, tak jsem se s nimi naučila více komunikovat než s ženami. Tím ale nechci ženy podceňovat. Dnes i v mém velmi pokročilém věku mám kolem sebe i mladé lidi, s kterými ráda popovídám a ony i se mnou. Děkuji ze každou krásnou chvíli na povídání.
Lenka|Krásnou noc všem posluchačům i Vám náš milý pane Sladký. Hezké téma, které mě vrátilo na krásné vzpomínky z mládí, kdy jsme si rády jako děti povídaly s naším dědečkem. Vyprávěl nám o tom co všechno prožíval v 1. světové válce hlavně v Rusku. Dodnes mě mrzí, že jsme si jeho vyprávění tehdy nenahrály na magnetofon. Já jsem si ráda povídala o všem i s mým taťkou, který byl mým velkým vzorem. Dalším člověkem, s kterým jsem si ráda povídala o čemkoliv, byl můj strýček, který se dobře znal s panem Pavlem Bobkem, kterému pomáhal s některými texty písniček. Já jsem člověk, který si rád popovídá s kýmkoliv. Často jezdím vlakem i delší tratě a tak se i mnoho spolucestujících se mnou dá do povídání. Na konci jízdy mi i poděkují za to, že jim cesta mile uběhla. Díky svému smyslu pro povídání jsem se seznámila i s mnoha známými osobnostmi. Já si neumím představit život bez povídání. Divím se lidem, kteří si s nikým nechtějí o ničem povídat. Přeji všem aby jim povídání s kýmkoliv a krásné vyprávění o čemkoliv přinášelo jen radost.
Evina|Dobrý den. Dnes budu ráda poslouchat. Zajímavé téma jste pane Sladký přiravil. Mám mnoho zážitků s povídáním s mnoha lidmi. Nebudu o všem psát, bylo by to na pěknou knihu. Můj život je
hlavně o diskutování, protože mi to nejen přinese radost, ale i několik dobrých rad do života. Pěknou noc přeje všem i Vám milý pane Sladký posluchačka Evina
Marie z Prahy|Krásnou noc přeji Vám milý pane moderátore. Líbí se mi dnešní téma. Já jsem tvor, který si rád povídá s lidmi o čemkoliv. Mně nezáleží na věku. Povídám si jak s dětmi tak s mladými i staršími lidmi. Člověk se dozví i mnoho zajímavostí. Neumím si můj život představit kdybych s lidmi nekomunikovala.
Blanka z Prahy|Srdečný pozdrav milý pane Karle. Neměla jsem ani jednu babičku a tak jsem si nejvíc povídala a poslouchala vyprávění staříčkovo. Bylo mu 90 let a měl úžasnou paměiˇ.Byl starosrou obce Bohuslavice u Zlína.Jezdíval často do Rakouska ,kde vyřizovalspoustu záležitostí a pak mi vyprávěl a já se ptala.Přede mnou, v té době školačka, se otevíral celý svět. Nikdy na něj a jeho vyprávění nelze zapomenout. A ještě více jsem si povídala s jeho bratrem.Byl to vysoký cirkevní hodnostá, kanovník v Ostravě.Já byla velmi zvídavá, zajímalo mne vždy všechno a do detailo.A tak si strýček užil hodně mých otázel,Byl to velice lidský člověk nebyl fanatik,dělwl a kázal jen dobro pro chudé a bezmocné,nechal postavit sirotčince a chudobince. A já na něj šla s otázkani, Proč se drží v té naěí víře půsty , proč se nemá jíst v určité dny maso atd,Zajímalo mne velmi proč v katolícké víře se kněží nesmí ženit. On rekl, že všechna ta přikázaní si lidé stvořili semi a jsou proto aby si uvědomíli že mají konat jen dobro a to pro všechny.Jediné cu jsem asi nedokázala pochopit a to proč se kněz nežení. Ráda jsem bylaa s otevrenou pusou sledovala o čn si povídají dospělí a mohlyto být i hrůzostrašné příběhy. Krásné dny přeji věem posluchačům Blanka
Vladimír z Přerova|Milý pane Karle.
V současné době si denně vyprávím s manželkou a když přijdou některé vnoučata, tak jim musím vyprávět co jsem já dělal za mlada, když nebyla televize, chytrý telefon a internet. Byly jiné zábavy, na které se zapomíná. Rád jim také vyprávím o zážitcích z cestování. Jsou to nezapomenutelné příhody, někdy i poučné. Zdravím Vás, Stáňu, Láďu, Františka a všechny posluchače.Těším se na setkání pokud nějaké bude....
