Nacisté Terezín prezentovali jako město, které Židům věnovali. Ve skutečnosti bylo přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů
Město Terezín založila na konci 18. století jako vojenskou pevnost císařovna Marie Terezie. Původně mělo sloužit jako obrana proti Pruské armádě, dnes je známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí.
Pevnost, dodnes obklopená masivními valy, se skládá ze dvou částí – Hlavní a Malé pevnosti. Malá pevnost už od svého založení sloužila jako vojenská trestnice, i za první světové války si tu odpykávaly trest tisíce politických vězňů a válečných zajatců.
Roku 1941 vzniklo v Terezíně ghetto, kam byli postupně deportováni občané židovského původu. Jako první dorazilo takzvané Aufbaukommando složené z 342 mladých mužů-řemeslníků. Měli za úkol připravit kasárny na příchod velkého počtu lidí.
Nacisté Terezín prezentovali jako město, které Židům věnovali. Ve skutečnosti však bylo jen přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů. Terezínským ghettem prošlo mimo jiné mnoho osobností české kultury, například Karel Ančerl nebo Karel Poláček.
Po osvobození zde vznikl Památník Terezín, který funguje dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
