Na vlastní pěst už deset let cestuje Zdeněk Tůma z Mýta na Rokycansku

Klaplo to. Zkušenější kamarád ho tehdy pozval do Anglie poblíž města Manchester. Tak vlastně začalo jeho putování Evropou. Rozkoukal se v novém zaměstnání, koupil si batoh, karimatku a stan, a vydal se na putování Anglií. Samozřejmě jen o svém volnu. Tehdy objevil kouzlo okamžiků být někde sám.

„Nikdo vám neříká, v kolik musíte vstát a kam jet. To je skutečná svoboda“, říká s tím, že takhle se nejdřív vydal k moři a pak i na nejvyšší horu Spojeného království, horu Benn Nevis ve Skotsku.

Tři roky také pracoval v Holandsku, kde se ještě víc otrkal. Po definitivním návratu do Čech už začal vyrážet pravidelně. Procestoval na 15 zemí Evropy. Vyrazil i Na Elbrus v Rusku. Oblíbil si poznávat kromě přírody také krásná historická města.

Cestuje buď sám, nebo s přáteli, které za posledních deset poznal. Většinou jde o nízkonákladové lety, pak kempy nebo spaní v divočině, kde to jen jde. Výměnou za trochu nepohodlí se dají ušetřit na cestování tisíce.  

Na českou krajinu nezanevřel

Právě možnost vidět velký kus Evropy mu dala srovnání. A i když toho viděl dost, nezapomíná ani na krásy rodného kraje. K srdci nejbližší jsou mu Brdy. V posledních letech pokořil všech deset osmistovek, které Brdy nabízejí.

V létě se spolu se dvěma kamarády ze Slovenska chystá zatím asi na nejodvážnější výpravu. Do východního Turecka. V plánu má přejít pohoří Kačkar a vystoupat na bájnou biblickou horu Ararat. Nepsané území Kurdistánu ale dává tušit jistá nebezpečí. V pohoří Kačkar se údajně mohou ještě zdržovat běženci z bývalého takzvaného Islámského státu.

Jak ale Zdeněk Tůma na závěr našeho rozhovoru dodává, není nic krásnějšího než pocit svobody, který takové cestování přináší. O místech, kam vyráží, nejdřív hodně čte a největší odměnou je pak taková místa zažít na vlastní kůži. Prošlapat po svých. Stačí k tomu jen týden nebo dva a ta svoboda je prostě k nezaplacení.