Na místě bývalého hřbitova v Karlových Varech je dnes městský park. Odpočívá tam i Mozartův syn

19. listopad 2018
Česko – země neznámá

Za kostelem svatého Ondřeje v Karlových Varech, kde se Mozartův park nachází, byl původně městský hřbitov. V 18. století postihla město opakovaně morová epidemie, a tak Josef II. nařídil zrušit hřbitov uvnitř města. Hřbitov se tak od farního kostela svaté Máří Magdalény v centru přestěhoval ke kostelu svatého Ondřeje za takzvanou Ostrovskou bránu na konci Ostrovské uličky, dnešní Ondřejské ulice, na severovýchodní okraj Karlových Varů.

 

 

 

Na zdejším hřbitově se pohřbívalo až do doby, kdy byl založen současný hřbitov v Drahovicích, na kterém se pohřbívá dodnes. Hřbitov u kostela svatého Ondřeje se 76 hroby tak ztratil svou funkci a postupně chátral. Nakonec byl zrušen a v roce 1913 byl přeměněn na veřejný městský park.

Když se v něm dnes posadíte na lavičku pod vzrostlé stromy, budete mít za zády náhrobky několika význačných osobností. Jsou sestaveny do půlkruhu v centrální části parku. Mezi zbylými 28 náhrobky určitě nepřehlédnete nově zrestaurovaný náhrobek Franze Xavera Wolfganga Mozarta, syna slavného hudebního skladatele.

Mozartův syn šel ve šlépějích svého otce. I on se vydal na hudební dráhu a stal se uznávaným skladatelem, sám se však podceňoval a neustále se srovnával se svým slavným otcem. Toho ale ve skutečnosti ani nepoznal, protože se narodil necelých pět měsíců před jeho smrtí. Do Karlových Varů se pokračovatel slavného rodu přijel léčit, ale 29. července 1844 tu podlehl rakovině jater.

Mozartův park je celoročně volně přístupný, z lázeňského centra města k němu vede cesta z hodně strmé Ondřejské ulice nenápadným vstupem za kaplí svatého Ondřeje.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.