Na hradě Milštejně u Cvikova se vyráběly mlýnské kameny. To pravděpodobně stálo i za jeho zánikem
Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.
„Těžba zde začala už v době vzniku hradu Milštejna. Jeho název pochází z německého Mühlstein, tedy mlýnský kámen. Počátky hradu podle archeologických sběrů můžeme datovat na přelom 13. a 14. století, ale první písemná zpráva o hradu je až z roku 1343,“ říká historik českolipského muzea Jaroslav Panáček. Na hradě byla v té době posádka 12 až 16 ozbrojenců, která doprovázela kupecké vozy, aby je někdo nepřepadl. Milštejn měl i roli sídelní. Dlouhou dobu patřil Ronovcům, jejichž jednou větví byli Berkové z Dubé.
Zatímco písemných záznamů se dochovalo dost, z vlastního hradu zůstaly jen zbytky zdiva na skalním hřebenu. O podobě hradu se toho moc neví. Zřejmě se nacházel mezi dvěma skalními hřebeny a pravděpodobně měl dvě věže.
Těžba mlýnských kamenů pokračovala i po opuštění hradu panstvem. „V polovině 17. století ještě zintenzívněla. Roku 1873 si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan, kteří těžbu ještě navýšili. Jsou záznamy, že v sezoně tu pracovalo až sto dělníků a ročně se tu vyrobilo šest set mlýnských kamenů,“ dodává Jaroslav Panáček. Těžba skončila až v roce 1910.
Vzhledem k tomu, že se k výrobě hodily jen některé neporušené pískovcové bloky, kameníci vrchol kopce Žernova značně přetvořili. A nevyráběli tu jen mlýnské kameny, ale prý i dělové koule. Po výrobě dělových koulí už v okolí Milštějna stopy nejsou, ale nedokončené či poškozené mlýnské kameny se v lesích ještě najít dají.
Kromě zbytků hradních stěn jsou na Milštejně tři větší, ale nepřístupné jeskyně. Zajímavostí je pak impozantní skalní brána, o které se ovšem neví, jestli byla dílem přírody, nebo kameníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
