Mrtvé dřevo není výsadou bezzásahových lokalit
Ponechávání dřeva v lese pro to, aby tlející hmota vrátila do země živiny a poskytla útočiště mnohým druhům brouků nebo hub, nemusí být výsadou pouze bezzásahových lokalit na území Národního parku Šumava. Na Šumavě už desítky let ponechávají dřevo k zetlení také v místech, kde se normálně hospodaří.
Ponechávání určitého množství dřevní hmoty v zásahových oblastech Národního parku Šumava není nic nového. Běžně se v lesích ponechávají například větve a špičky stromů. Dokonce se ani neshrabují na hromadu. Pokud to jen trochu jde, nechají se volně. Na některých místech se návštěvníci mohou setkat například z pokácenými stromy, které ale byly odkorněny. Relativně nově jsou na pasekách ponechány pařezy vysoké třeba dva nebo i tři metry, které se nechají k zetlení. Důvody k ponechávání těchto zbytků jsou především přírodní, ovšem také to, že dlouhodobým cílem národního parku Šumava je ponechání 75 procent území přírodním procesům. A tak se les, ve kterém se hospodaří, musí pomalu připravovat na tento cíl.
„Přírodní procesy potřebují nejen živý ekosystém, živé stromy, živou vegetaci, ale i tu mrtvou, to je nezbytně nutné. Takže my i tam, kde bojujeme proti kůrovci, aby se nerozšířil a nepřenesl se na sousední lesy mimo národní park, kácíme stromy, ale zároveň rovnou nějaké penzum toho dřeva tady musíme nechat," vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Na každém hektaru lesa, kde se musí kácet kůrovcem napadené dřevo, se nechává okolo padesáti metrů krychlových dřevní hmoty. K tomu ještě větve a pařezy. Dohromady tak v lesích zůstává přes 100 metrů krychlových na hektar.
„Máme z různých analýz zjištěno, že to by mělo být dostatečné množství biomasy na to, aby se tam udržely všechny druhy, které jsou pro les a přirozený vývoj typické. Je to ale ještě pořád málo pro speciální druhy. Třeba na Boubíně se dlouhodobě nechává všechno dřevo. Vidíme, že každý kmen je jinak obsazený, že každý kmen je jedinečný svět sám pro sebe co se týče hub. Toho se dá docílit pouze tím, že tam budu nechávat úplně všechno," popisuje Pavel Hubený.
Bez ponechání tlejícího dříví lesy nemohou plnit veškeré funkce, které plnit mohou. Lesy vyčištěné do poslední větvičky jsou prostě jen plantáže na dříví. Je tedy nutné i v těch zásahových, hospodářských lesích alespoň nějaké množství dřeva ponechat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.