Místo anglického trávníku rozkvetlá louka? Inspiraci hledejte za plotem
Zahrádkářské trendy se mění. Lidé chtějí místo anglického trávníku rozkvetlou louku. Už si nechtějí stěhovat na venkov svou městskou zahradu.
„Je to tak. Lidé už nechtějí vozit do vesnice město a mám několik zákazníků, kteří si koupili starou zahradu se starým a vzrostlým sadem, který chtějí udržet, nikoliv vykácet a nasadit túje,“ popisuje přání svých zákazníků zahradník Jaroslav Vintera a pokračuje:
„Naším úkolem je zmladit tento sad, ostříhat a dosadit. Kromě toho obnovujeme i květnaté louky, aby sad vypadal jako za našich babiček. Ale pozor, nesekáním z trávníku květnatou louku neuděláte.“
Květnatá louka nevznikne, když přestanete sekat trávu
Moderní je podle Jaroslava Vintery nesekat, ale tím se z trávníku pohledná květnatá louka nevytvoří. Když se jedná o běžnou zahradu i s plevelem, stačí jen pozemek dosít směsí semínek, která ale musí s místním prostředím korespondovat. Bohužel podle Jaroslava Vintery osiva nebývají z původní lokality, často se vozí ze zahraničí.
„Kopretina, která vám roste na mezi za zahradou, vypadá úplně jinak, než tak, která vám vykvete ze zakoupených semínek. Lepší je nekupovat tohle osivo, jít na louku za domem v době, kdy osivo začíná dozrávat. Louku pokosíme, čerstvě pokosenou trávu dovezeme na vlastní trávník, tam usušíme a přehodíme, aby se semínka vydrolila. Je ale potřeba trefit správný čas, aby to už bylo dozrálé. Říká se svůj k svému a tady to skutečně platí,“ doporučuje zahradník Vintera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.