Městečko Hranice v ašském výběžku zůstalo bez lékárny

Jediná lékárna v centru městečka je uzavřená. A ta nejbližší funguje až na státní hranici s Německem. Není to sice daleko, pro starší lidi je ale těžce dostupné.

„Už jsem říkala sousedce, aby mi léky přivezla,“ říká paní Marie. „Teď zrovna budu potřebovat lék a nevím, kdo mi ho přiveze,“ přidává se paní Jarmila, které potkáváme u zavřené lékárny v centru Hranic na Chebsku.

Na dveřích je napsáno: od 1. 1. 2015 lékárna dočasně mimo provoz. Magistr Rudolf Kubenka tady pracoval od sedmdesátých let minulého století a přiznává, že už touží po odpočinku.

„Letos mi bude osmdesát let. Navíc lékárna je ve starém domě. Není tady ústřední topení, jenom kotel. Takže jsem musel vždycky zatopit a vstával jsem kolem půl šesté,“ popisuje Kubenka.

Nového provozovatele shání radnice už dlouho, ale marně - posteskl si starosta Miroslav Picka. „Mají obavy z toho, že by lékárna byla prodělečná. Osobně jsem přesvědčený o tom, že by nemusela být prodělečná, protože je tady hodně potencionálních zákazníků,“ domnívá se Picka.

Nejbližší lékárna pro lidi z obce funguje u státní hranice. Ta je sice vzdálená jen dva kilometry. Je k ní ale špatná cesta a navíc do kopce. Staří lidé ji pěšky nezvládnou.

Starosta Miroslav Picka zvažuje, že především seniorům by mohl jejich léky vozit služební vůz. Práce by to ale nebyla jednoduchá.

„Existuje spousta léků, kde jsou doplatky. Mám obavy z toho, aby někdo, kdo by pro ty léky zajížděl, je nepomíchal. Není to jednoduchá služba,“ uvědomuje si starosta Picka.

Lidé žijící v pohraničí jezdí za cenově výhodnými nákupy do Německa. Pro léky ale musejí do českých lékáren. A ty jsou paradoxně nepříjemně daleko.