Mattoniho vila už není?

Hynoucí krásu někdejšího lázeňského komplexu v Kyselce poblíž Karlových Varů
můžete vidět jednak ze silnice 222 spojující Karlovy Vary a Ostrov a jednak
z řeky Ohře. Nejednoho vodáka zdálky atraktivní komplex přilákal ke břehu. A
při pohledu zblízka se zhrozil: dříve reprezentativní domy jsou na spadnutí.

Na toto téma byl sepsán nejeden komentář, nejednou bylo rozplétáno předivo
vlastnických vztahů, možností využití a záchrany. Naposledy vloni vyhlásil
nový vlastník další plány, včetně zbourání domů u silnice a záchrany
Mattoniho vily. Nikdo mu příliš nedůvěřuje. A zatím se nic nestalo.

Snad lze alespoň částečně pochopit, že je v případě lázeňských domů složité
najít reálný a úspěšný podnikatelský záměr. Také se postupně prochátraly k
finančně velmi náročným rekonstrukcím, do kterých se nikomu nechce. Ale není
vůbec důvod pro to, aby podobně otřesně vypadal dům člověka, který dal
zdejší minerální vodě její slavné jméno: vila Heinricha Mattoniho. Poblíž ní
vyvěrá Ottův pramen, minerální to prazdroj.

Obec Kyselka - kolonáda podél reky Ohře|foto: archiv autora

Na kdysi přepychové bydlo je dnes žalostný pohled; odvážlivci, kteří si
troufnou jít dovnitř, ještě více zatrpknou při pohledu na mizející nádheru.
Proč se o vilu nepostará firma, která dodnes nosí jméno podnikavého
Heinricha? Najdeme odpověď ve stáčírně u silnice? Je to nevábně omšelá
stavba, na ní je nalepený architektonicky pobuřující, bezcenný plechový
přístavek, který degraduje původní stavbu a vůbec lokalitu. Firma si tak
dokola přešívá z ostudy kabát. Tohle místo by měli vidět největší a
nejdůležitější partneři: akciová společnost by hodně ztratila na kreditu a
důvěryhodnosti. Protože minerálce se komerčně nepochybně daří. A místo,
odkud vyvěrá nevysychající zdroj peněz, je obrazem zoufalé bídy. A obrazem
podnikatelů, kteří žíznivě berou, co příroda hotové dává a sami nevrací nic.
Na billboardech sebevědomě rozpíná křídla orlice, znak rodiny Mattoni a
další nablýskaná reklamní "huj", a u pramene je to "fuj".

Važme si kultivovanosti firem, které pečují o odkaz předků, včetně
architektonického dědictví. Vlastníci karlovarské minerální vody k takovým
osvícencům zatím ani zdaleka nepatří. Pokud to takhle půjde dál, nebude to
dlouho trvat a číšník přinese doopravdy smutnou zprávu: nikoli minerálka,
ale vila Heinricha Mattoniho už není.