Maršál Radecký sloužil armádě neuvěřitelných 72 let. Může i za vznik proslulého vídeňského řízku

20. červen 2023

Maršál Josef Václav Radecký z Radče patřil k největším vojevůdcům své doby. Narodil se na zámku v Třebnici u Sedlčan 2. listopadu 1766 jako potomek zchudlého šlechtického rodu.

Matka mu zemřela při porodu, v deseti letech ztratil i otce. Ačkoli ho lékaři považovali za „tělesně slabého“, vydal se na vojenskou kariéru. První zásluhy získal ve válce proti Turkům. Za napoleonských válek zvítězil v bitvě u Lipska. V roce 1831 se stal velitelem rakouských vojsk v Itálii.

A odtud pochází i jedna jeho nevojenská zásluha: při večeři v hotelu Danieli ochutnal poprvé vynikající milánský řízek – plátek telecího obaleného v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance smíchané s parmezánem. Po zvláštním kurýrovi poslal recept mladičkému císaři Františku Josefovi I., a tomu italská specialita velmi zachutnala. I bez parmezánu, který neměl císařský kuchař ve Vídni po ruce.

Vídeňský řízek

Tak vznikl Wiener Schnitzel, typická rakouská pochoutka. Maršál Radecký sloužil císařské armádě celých 72 let. Po odchodu do penze ve své milánské rezidenci uklouzl na navoskované podlaze a zlomil si stehenní kost v krčku. Zemřel ve 92 letech. Na jeho počest složil Johann Strauss starší slavný Radeckého marš.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.