Mámo, táto, já jsem jiný

25. květen 2015

Tolerance v naší společnosti vůči sexuálním menšinám se mění. A můžeme konstatovat, že k lepšímu. Otázka pro dnešní den – pravidelná rubrika Českého rozhlasu Plzeň - byla ve čtvrtek 21. 5. 2015 více než intimní a před několika lety, natož před rokem 1989, kontroverzní, nemyslitelná, prostě tabu.

Posluchačů, mnohdy hodně konzervativních, jsme se ptali: „Co byste dělali, kdyby vám vaše dítě oznámilo, že je gay nebo lesbička?“ Reakce prostřednictvím SMS zpráv nás překvapily. Žádná velká nenávist, ale ve více než 80 procentech názorů posluchačů pochopení a porozumění. Za všechny reakce alespoň několik z nich. Pozitivních, i negativních.

Tématu tolerance ke gayům a lesbám a dalším sexuálním menšinám se Český rozhlas Plzeň věnoval i v podvečer. Hosty hodinového pořadu Českého rozhlasu Plzeň Co vás zajímá a redaktora Pavla Hally byli Czeslaw Walek – předseda Prague Pride a David Piňos – mentor poradny sbarvouven.cz


Lidé si pod pojmem festivalu Prague Pride představí extrémy, růžové kabelky, extravagantní chování gayů a leseb v ulicích hlavního města. To je ale jen úzký výběr televizních kamer a fotoaparátů novinářů na to nejbarevnější. Festival v sobě zahrnuje hlavně poklidnou diskuzi, komunikaci s lidmi z obou břehů a hlavně osvětu. To nejhorší, co se může v životě stát, je když rodiče přijdou o svoje dítě jen proto, že se bálo svěřit se jim se svojí skutečnou sexuální orientací.(Czeslaw Walek)

Napsali jste nám:

„Dobrý den, mrzelo by mě, že se nejspíš nedočkám vnoučat, ale pořád by to byl můj milovaný chlapeček.“

„Ahoj rádio, no že by moje dítě bylo gay nebo lesba, to bych asi těžko ustála, jinak pokud to nedávají na veřejnosti nějak viditelně najevo, je to jejich věc, ale není to normální. Příroda stvořila samce a samici. Jinak by neexistoval svět. Je to druh nemoci.“

„Sexuální orientaci si člověk nevybírá. Za to přece nemůže, tak jako za zrzavé vlasy nebo modré oči. Za to se přece nemůže trestat. Určitě je to pro rodinu divné, ale je lepší přiznat barvu, než něco tajit. Ono se to stejně dá odhadnout a pak jsou to většinou trapasy.“

Slova Czeslawa Walka potvrzuje i jeden z mentorů nedávno vzniklé e-poradny s výstižným názvem sbarvouven.cz. Těžko hledat v češtině lepší vyjádření pro anglické „coming out“, tedy svěřit se, odhalit se okolí, jít s barvou ven.


Poradna vznikla v únoru a to, že byl nutný její vznik, dokazuje obrovský zájem. Je květen a pomáháme nebo jsme pomohli už téměř pětistovce klientů. Mužům, ženám, teeneagrům i třeba ženatým a vdaným čtyřicátníkům.(David Piňos)

„K dnešnímu tématu. Vím, že homosexualita není nemoc, jak si někdo namlouvá, ne to neovlivnitelné. Znám několik kluků takto jiných a jsou bezvadní, daleko lepší než ti, co je zatracují. Všechno je o toleranci a pochopení.“

„Rodič, který nepřijme skutečnost, že jeho dítě má jinou orientaci, není rodič. Je to prostě příroda a s tím nikdo nic neudělá.“

„První reakce byla studená sprcha. Vzali jsme to tak, jak to přišlo. Maminky! Neřešte to. V příteli svého syna mám úžasnou snachu.“

„Můj synovec se oženil a zplodil syna v manželství. Že asi bude jiný zjistil, když se zamiloval do jiného muže. Rozvedl se a s přítelem žije již 20 let a je to fajn kluk. Toto neodsuzuji. Je to tak, jak to má být.“

Poslechněte si audio záznam celého pořadu Co vás zajímá.

autor: Pavel Halla
Spustit audio