Létavice z Vodnáře s Halleyovým rodokmenem: Procházka květnovou oblohou

Viditelnost dubnových Lyrid kazilo v době jejich maxima nepříznivé počasí i svit Měsíce před úplňkem. Květen nabídne hned zkraje plnohodnotnou náhradu – meteorický roj éta Akvarid. 5. května kolem půlnoci nastane jejich maximum, které by mělo z oblohy sypat až 50 velmi rychlých létavic za hodinu.

Drobečky z Halleyovy komety

Snímek Halleyovy komety pořízení 8. března 1986 na Velikonočním ostrově|foto:W. Liller, NASA/NSSDCA

Pozorovací podmínky budou mnohem lepší než u Lyrid, Měsíc bude před novem. Podmínkou je ovšem jasná obloha. Meteory zdánlivě vyletují z blízkosti hvězdy éta Aquarius v souhvězdí Vodnáře, odtud jejich název. Pocházejí z proslulé Halleyovy komety; prachové částice se od ní oddělily už před stovkami let. Až v roce 1870 je během plavby po Středozemním moři objevil britský astronom George Lyon Tupman. Důkaz pak podal o rok později.

Jinak v květnu přetrvává nouze o planety. Ze sedmi uvidíme jen dvě, a to ještě nesnadno pozorovatelné. Mars bude ráno nízko nad východním obzorem, ale kvůli prodlužujícímu se soumraku a zkracující se noci se jeho viditelnost zlepšuje jen pomalu. Druhou planetou je Saturn, který však najdeme až v druhé polovině května nízko nad jihovýchodním obzorem.

Skvrnité Slunce a nebeské úkazy

Skvrny na Slunci|foto:Shutterstock

Pokračuje zvýšená aktivita Slunce, kterou v minulých dnech charakterizoval velký počet slunečních skvrn. Už jsme v našem pořadu mnohokrát zdůrazňovali nutnost použít pro pozorování či fotografování Slunce speciální filtr; připomínáme to znovu, jinak můžete přijít nejen o kameru, ale i o zrak. Pěkné a bezpečné pohledy na Slunce v různých vlnových délkách světla nabízejí aktuální snímky z družic SOHO a SDO, vyhledat je můžete např. na stránkách astro.cz.

Úkazů je v květnu poměrně dost; o éta Akvaridách jsme se zmínili hned v úvodu. Z řady konjunkcí Měsíce stojí za zmínku ta s Marsem, která nastane 5. května ve 4 hodiny ráno; musíme si ale počkat, až Měsíc o půl hodiny později vyjde, i tak budou obě tělesa zdánlivě velmi blízko sebe. Pěkné by mohlo být i těsné přiblížení Měsíce s hvězdou Pollux z Blíženců 13. května o půlnoci nad severozápadem a s hvězdou Regulus ze souhvězdí Lva 15. května v první půli noci na jihozápadě… Pokud vám chybí zmínka o nedávno hodně skloňované kometě Pons-Brooks, je to proto, že už není od nás viditelná, přesouvá se na jižní hvězdnou oblohu.

Jarní souhvězdí a pozorování Měsíce

Krátery na povrchu Měsíce|foto:Shutterstock

Květnovou noční oblohu naplno ovládla jarní souhvězdí. Podle mapy, anebo v aplikaci vyhledáme souhvězdí Lva s jasnou stálici Regulus, Pastýře a Pannu s hvězdami Arkturem a Spikou. Díky nim narýsujeme známý orientační útvar – tzv. jarní trojúhelník. Zhruba uprostřed spojnice Arktur – Regulus leží souhvězdí Vlasy Bereniky. Na ploše pomyslného trojúhelníku najdeme triedrem spoustu galaxií, počínaje třeba kupou galaxií v Panně. Hezká podívaná je mj. i na Severní korunu, souhvězdí vlevo níž od Pastýře. Vévodí ji jasná Gemma, což je zákrytová proměnná hvězda. Její jméno v latině znamená „drahokam“.

Krátery na povrchu Měsíce|foto:Shutterstock

K Procházce oblohou neodmyslitelně patří i pohled na našeho nejbližšího vesmírného souseda. Pozorování Měsíce umocní už i malý astronomický dalekohled. S jeho pomocí můžeme sledovat postupující rozhraní světel a stínů i to, jak měsíční fáze postupně odkrývají a vykreslují lunární povrch. V květnu se jich vystřídá pět. Už 1. května bude Měsíc v poslední čtvrti, 8. května nastane nov, 15. května první čtvrť, 23. května úplněk a 30. května bude Měsíc v poslední čtvrti. Přejeme ničím nerušenou podívanou i májem provoněné dny jara!