Laudatio pro Západočeskou galerii v Plzni

V Západočeské galerii v Plzni jsou v současné době k vidění hned dvě výstavy věnované Adolfu Loosovi. Tento geniální architekt interiérů, působící na konci 19. a zejména pak v první třetině 20. století, byl dlouhá léta v tuzemsku známý jen několika odborníkům, ovšem v posledních letech se stal takřka módní ikonou. To se zvláště osobnostem, které se v Čechách a na Moravě narodily, žily zde či pracovaly, ale užívaly jiný než český jazyk, stává poměrně často. Ani o Franzi Kafkovi, který je dnes jedním z hlavních turistických lákadel Prahy, se na základních a středních školách ještě před čtvrt stoletím vůbec neučilo. A stejně jako Kafka v Praze, zdá se být Adolf Loos nanejvýš vhodným marketingovým esem Plzně. V žádném jiném českém městě totiž neměl tolik interiérových realizací, přičemž některé z nich jsou dodnes zachovány a v roce 2015, kdy se Plzeň stane oficiálně evropským hlavním městem kultury, se plánuje jejich zpřístupnění veřejnosti.

Adolf Loos na fotografii Wenzla Weise|foto:Wikimedia Commons

Obě zmíněné výstavy Západočeské galerie jsou tedy jaksi v trendu. Ta první se jmenuje Adolf Loos - dílo v českých zemích. Do Plzně byla jako celek zapůjčena, předtím byla k vidění v Praze, italské Latině, v Brně a v Londýně. Vedle ní je Adolfu Loosovi věnována i výstava druhá, která je ryze plzeňská, a to svým vznikem i zaměřením. Byla nazvána Loos - Plzeň - souvislosti a podrobně mapuje jednotlivé plzeňské zadavatele, pro něž Loos pracoval, dochované i nedochované realizace a jejich další osudy ve válečných a poválečných letech. Tato druhá výstava měla vernisáž 9. listopadu a do února ji můžete vidět v druhé výstavní budově Západočeské galerie na rohu Pražské a Perlové ulice. Necítím se povolaný posuzovat, která z nich je lepší, ostatně jsou jinak zaměřené tematicky i koncepčně a ta plzeňská je samozřejmě o něco méně rozsáhlá. Nicméně už to, že výstava připravená místními odborníky je přinejmenším rovnocenným partnerem té, která získala už ohlas i na světovém fóru, je furiantským kouskem. O plzeňské výstavě informují s uznáním celostátní deníky, odborná periodika i řada oslovených specialistů. Není pochyb o tom, že tvůrci této výstavy Petr Domanický a Petr Jindra nejen využili téma, které táhne, ale hlavně ho zpracovali nebývale fundovaně a důkladně. Dokládá to i obsáhlý a graficky velmi pěkně vyvedený katalog, který má všechny atributy odborné monografie, doplněné o množství fotografií a další obrazový materiál.

Před čtyřmi roky získala Západočeská galerie nového ředitele. Vítězem výběrového řízení se stal "Pražák" Roman Musil, který před tím působil na ministerstvu kultury. Během těchto čtyř let se pod jeho vedením instituce regionálního, ne-li lokálního významu, stala respektovaným pracovištěm přinejmenším v rámci republiky. Spolupracují s ní nejvýznamnější historikové umění v této zemi i některé instituce zahraniční, řeší výzkumné, vzdělávací i kulturně zaměřené projekty, dochází k novým nákupům hodnotných děl. Každý rok vyprodukuje ke svým výstavám hned několik graficky i obsahově kvalitních katalogů, přičemž nejméně jeden z nich má povahu monografie - například letos již zmíněný katalog k výstavě Loos - Plzeň - souvislosti, vloni neméně skvostný katalog k výstavě Umění českého západu. Velký posun oproti dřívějšímu stavu je znát i v celkové prezentaci galerie vůči veřejnosti. Velké plakáty na výstavy visí na zastávkách tramvají, pro zájemce se pořádají komentované prohlídky, systematicky jsou prezentována významná díla z depozitářů, vcelku dobře je zvládnutá prezentace galerie v médiích a tak dále.

Galerie Masné krámy

Podle výroční zprávy za uplynulý rok měla Západočeská galerie včetně všech uklízeček, pokladních a paní, které výstavy hlídají 30 zaměstnanců s průměrným platem kolem 20 tisíc Kč, tedy rozhodně pod republikovým průměrem. Odborné pracovníky, kteří jsou vlastními autory výstav a katalogů a vytvářejí ono zmíněné vysoké renomé celé galerie, byste však spočítali na prstech (a ještě by Vám nějaké zbyly). Zkuste srovnat jejich výkon s jinou státní nebo i soukromou institucí! Za sebe před těmito lidmi smekám a děkuji jim. Předpokládám, že stejně hodnotí jejich práci i zřizovatel, kterým je Plzeňský kraj. Chci věřit, že odklad výstavby přislíbené nové budovy pro tuto mimořádně úspěšnou instituci je opravdu jen dočasný. Hlavně ale doufám, že se zase nenajde nějaký omezený funkcionář té či oné partaje, který by vynikající odbornou i osvětovou práci těchto lidí kvůli nějaké malichernosti ze dne na den zlikvidoval, jako se to stalo před třemi lety v Galerií Klatovy/Klenová. Nebýt onoho nesmyslného mocenského zásahu, mohl mít dnes Plzeňský kraj vynikající a všeobecně uznávané galerie dvě.