Ladislav Županič miluje létání a říká, že letadla krásně voní

Léto s Humoriádou - Ladislav Županič, Letecké muzeum Kbely
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Léto s Humoriádou - Ladislav Županič, Letecké muzeum Kbely

V Humoriádě, kam chodí už od samého začátku, je mu moc dobře. Stejně tak mu je i ve vzduchu, když se může proletět. Lásku k létání v něm probudil tatínek, který byl pilotem. Letadla podle Ladislava voní. Je to směs plátna, oleje, motoru a všeho ostatního. „Je to nádherná vůně.“

Poprvé seděl v letadle a letěl už ve třech letech se svým tátou. Ten býval vojenským stíhacím pilotem a po sesazení mu kamarádi nabídli, aby si občas přišel zalétat na letiště v Prostějově. A bral s sebou i svého syna. „Od té doby každá neděle byla naše.“ Byli ve vzduchu tak tři čtvrti hodiny a přelétali i nad domem, kde bydleli. Jak Láďa vzpomínal: „Nad domem jsme zakroužili, dole stála na dvoře maminka a zamávala na nás utěrkou. Tatínek zamával křídly a maminka věděla, že za 20 minut budeme na obědě.“

Havárie s bejbynou

Kdysi jako malý s tatínkem při přistání položili čumák letadla do trávy a nemohli se z něj dostat ven. Přiběhli tehdy kamarádi a bokem je vytáhli ven z letadla, kterému se říkalo „bejbyna“. Tatínek ho tehdy prosil: „Láďo, ne abys to řekl mamince, ona by nás na to letiště už nepustila.“ Dušoval se, že nic neprozradí. Jenže sedli na kolo, ujeli asi 100 metrů, v zatáčce najeli na písek a tatínek si zlomil nos a malý Láďa ruku.

Jindy byli s rodiči na letišti, bylo to v neděli. Láďu slavnostně vyšňořili, měl bílé punčošky a světlý kabátek. Pánové si tehdy prohlíželi stroje a on couval a říkal: „To je krása!“ Když najednou zakopl o hranu ploché nádrže, kde se zachytával olej z letadel a spadl celý do ní. „V tom bílým jsem padl do toho vyjetého oleje. Ten vlněný kabát nasákl všechen olej, takže v té nádrži nezůstalo skoro nic.“

Léto s Humoriádou - Ladislav Županič,  Letecké muzeum Kbely

Pilot musí mít v sobě lásku

Ladislav nám také při prohlídce Leteckého muzea Kbely ukázal letadlo, kde seděl pilot v otevřené kabině a před hlavou měl jen štítek, jako mívali motocyklisté na motorce. Cestující pak sedávali v další kabině sami. Takovým strojem letěl i slavný skladatel Oskar Nedbal, velký milovník létání. Měl velmi upovídanou manželku. A když vylezl v Bratislavě na letišti z letadla, prohlásil: „S tím budu lítat, protože manželka na mě pořád mluvila a já ji vůbec neslyšel.“

Ladislav je vlastenec a říká, že nejhezčí je letět nad Prahou, ale krásná je i Haná nebo Českosaské Švýcarsko. Vždycky když na obloze přeletí letadlo, nutí mě to zdvihnout hlavu vzhůru a podívat se, co to letí. Dívám se nahoru a závidím těm pilotům, že jsou tam nahoře. Pilot by měl mít v sobě hlavně lásku, protože, kdo začal lítat, toho už to nikdy nepustí.