Květnoví jubilanti: Barbora Čumpelíková a Jan Málek

Barbora Čumpelíková se narodila se 22. září 1930 v Kolíně. Maturovala na gymnáziu v Poděbradech, studia na PF UK nedokončila a věnovala se lidovému tanci v roli interpretky, organizátorky či taneční pedagožky. Pracovala v Ústředí lidové tvořivosti v Praze, pak jako profesionální tanečnice v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Byla dokonce laureátkou prestižní mezinárodní soutěže Festivalu mládeže ve Varšavě v roce 1955. V 60. letech vystudovala na FF UK etnografii, folkloristiku a divadelní vědu, se zaměřením na lidový tanec. Do roku 1989 pracovala v různých odborných institucích a od 90. let vyučovala lidový tanec na Vyšší odborné škole herecké v Praze.

Pedagožka a redaktorka

Barbora Čumpelíková byla členům folklorního hnutí dobře známá. Působila v řadě českých souborů, mj. u Vycpálkovců, v pražském Blaťanu nebo ve Slováckém krúžku v Praze. S manželem, vynikajícím tanečníkem a choreografem Janem Čumpelíkem, vedla nácviky lidových tanců, zasedala v soutěžních porotách a zabývala se i sběrem tanečního folkloru. Patřila mezi zakládající členy FoS ČR a byla redaktorkou časopisu Folklor.

Jan Málek|foto:archiv Jana Málka

Jan Málek se narodil před 85 lety, 18. května 1938 v Praze. Absolvoval pražskou konzervatoř v oddělení lidových nástrojů u Alberta Peka a Emila Špačka a v kompoziční třídě Miloslava Kabeláče. Od roku 1963 pracoval jako hudební režisér a později jako hudební dramaturg a lektor nově vzniklé elektroakustické laboratoře Čs. rozhlasu v Plzni. Od roku 1976 pracoval opět jako režisér, tentokrát pražského rozhlasu.

Po příchodu do Plzně našel díky skupině zapálených skladatelů, kterou tvořili Zdeněk Lukáš, Zdeněk Bláha či Jaroslav Krček, hluboký vztah k západočeské a jihočeské lidové hudbě. Dokladem je 265 snímků úprav lidových písní a instrumentálních skladeb inspirovaných folklorem, to vše z dílny Jana Málka v plzeňském rozhlasovém archivu.

Hudební skladatel

Jan Málek je jako skladatel autorem dlouhé řady opusů orchestrální, komorní, vokální i vokálně-instrumentální hudby. Vždy rád zdůrazňoval podnětné prostředí plzeňského rozhlasu pro zrání jeho talentu. Jednou z nejsilnějších inspirací bylo jistě zřízení plzeňské elektroakustické laboratoře. Zde spolu s techniky Čestmírem Kadlecem a Václavem Ježkem pomohl na svět řadě vlastních skladeb i děl jeho kolegů.

Pro Plzeňský lidový soubor tvořil Jan Málek i po svém odchodu do Prahy. Jeho hudební úpravy charakterizuje žánrová a tematická pestrost, záliba v koledách, písních vojenských, mysliveckých či ovčáckých, pijáckých nebo masopustních. Oblíbenými sólisty Jana Málka byli Jaromír Horák, Jiří Pospíšil, Eva Pecková, Jiří Langmajer, Josef Sonnek, Jiří Miegl, Václav Švík a pěvecký sbor Česká píseň.