Kvašená zelenina: přebytky přeměňte na mocného spojence v posilování vaší imunity
Kvašení je způsob uchovávání zeleniny, který lidé používají už tisíce let. Můžeme se domnívat, že látky obsažené v mléčně kysané zelenině zachránily život milionům lidí v těžkých obdobích zimy a nouze. Dnes nás reklamní nabídky lákají ke koupi zázračných pilulek, které zaručeně posílí naši imunitu. Přitom tu máme levnějšího a silného spojence. Kvašenou zeleninu.
V našich krajích je tradičně nejčastějším reprezentantem mléčného kvašení kysané zelí. Asijskou obdobou mléčně kvašené zeleniny je korejská směs zeleniny kimči. Základem je pekingské nebo čínské zelí, doplněné směsí zeleniny, kterou tvoří například strouhaná mrkev, bílá ředkev, cibule, pórek, to vše promíchané s nálevem svařeným z rozmixované cibule, česneku, zázvoru a chilli papriček. Přidává se ještě i rybí omáčka, ale její specifická chuť nemusí každému vyhovovat.
Jak na to?
Zelí nakrájejte na proužky nebo čtverce, osolte, pomačkejte a zalijte vodou, aby v ní bylo ponořené a máčejte 1 až 2 hodiny, aby změklo. Poté ho dobře propláchněte, aby nebylo slané. Pomačkejte a promíchejte se směsí zeleniny a svařeným nálevem. Optimální poměr zelí a zeleniny je 1 : 1.
Směs upěchujte do kameninové nádoby vhodné na kvašení nebo do čistých (otevřených) zavařovacích sklenic. Zelenina by měla být umáčknutá a ponořená do vlastní šťávy. V kvasné nádobě ji zatižte vhodným předmětem. Zeleninu nechte pracovat 3 až 5 dní při pokojové teplotě 18 – 20 stupňů Celsia. Když se bouřlivý kvasný proces zmírní, uložte kvasnou nádobu na chladné místo. Sklenice uzavřete a dejte do chladničky. Zelenina pak vydrží poměrně dlouho, dbejte ale na to, aby i po odebrání části obsahu byla ponořená ve vlastní šťávě.
Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje: „Dobré pro kvašení jsou podle mě řepa, zelí, cibule, květák, celer, petržel, mrkev, česnek, rajčata, různě pálivé papriky. Jednoduché a dříve časté byly kvašeným zelím naplněné čerstvé nebo také kvašené papriky.“
Související
-
Jahodníkům v září dopřejeme. Pořádný sestřih, hnůj, kompost, trochu rašeliny i nové stanoviště
Dnes se budeme věnovat jahodníkům. Pokud jste to ještě neudělali, měli byste je ostříhat na ježka, jak jsme radili v červenci.
-
Exotika na zahradě: fíky sladké jako med
Sušené fíky bývaly vítaným dárkem z dovolené v teplých krajích. Medově sladké plody prý zlepšují náladu. Dnes se fíkovníky objevují i v našich zahradách. Jak je pěstovat?
-
Pěstujeme maliníky. Plody mohou mít až 10 gramů a barvu od žluté po černou
Které maliníky plodí ve stejném roce, ve kterém jsme je na jaře vysadili? A které lze pěstovat i na balkóně? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
