Kůrovec pod politickým tlakem
Postupem, který zvolil hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann při hledání smíru mezi skupinou odpůrců kácení kůrovcem napadených smrků na Šumavě a správou parku, která naopak prosazuje tuto techniku k záchraně lesů, se zabývá komentář Jiřího Tomáše Blažka.
Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann v obsáhlém rozhovoru pro plzeňské vydání Mladé fronty Dnes tvrdí, že jeho poslední aktivity stran šumavského sporu ekologických aktivistů a správy parku nejsou motivovány politicky, nýbrž pouze lidsky. Pouze velký zájem o tvář Šumavy dnes a za pár let ho nutí nastavit záda a stát se mostem mezi oběma znepřátelenými tábory, z nichž jeden chce kácet kůrovcem napadené stromy koruna nekoruna a druhý trvá na přirozeně samoočistné funkci lesa. Jestliže se hejtman kraje sám angažuje v tomto letitém sporu, lze to bez jakékoliv ironie jenom uvítat. Je dokonce možné uvěřit i tomu, že jeho kroky ke smíření a k nápravě věcí šumavských nevede politický populismus, ovšem rok před krajskými volbami musí jakýkoliv politik, Petra Zimmermanna nevyjímaje, v jakémkoliv kroku počítat se zvýšenou citlivostí a skepsí svých odpůrců. Ti se nyní navíc ptají, zda do hry nevstupuje proto, že ve stejné věci selhaly jemu podřízené odbory, mající ve věci statutární kompetence již téměř tři roky. Nikdo sice nemohl jít proti zákonu o národním parku a proti ministerským kompetencím, ale iniciativa stejně silná, s jakou teď o Šumavu bojuje hejtman, ta mohla přijít ihned po uvedení krajského úřadu do funkce. Krajský úřad jako celek pak v tomto světle pochopitelně nevypadá nejlépe.
Je opravdu možné, byť s onou nutnou dávkou pochopitelné voličské ostražitosti, věřit dobrému úmyslu hejtmanovu o podobu šumavských lesů. Ve zmíněném článku i v dřívějších prohlášeních Petra Zimmermanna vadí něco jiného. Jaksi na okraji ponechme jeho tvrzení o tom, že podle jeho informací není turistů v Bavorském parku, kde se napadený smrk nekácí, tolik, jak uvádějí statistiky, přičemž neříká jaké statistiky, ale ani to, odkud vzal vlastní a jiné informace, čímž samozřejmě okamžitě diskvalifikuje svá tvrzení. Německé statistiky pracují, mimo jiných údajů, s německy důkladně spočítanými počty turistických přespání, které mnohem větší návštěvnost za hranicí dokazují. Jsou to validní informace Východobavorské centrály cestovního ruchu, hospodářských komor a bavorské vlády. Nebylo třeba použít takový argument.
Nejvážnějším omylem Petra Zimmermanna je však něco jiného. Bylo by dobré, řekněme znovu, kdyby se mu vlastní vůlí a s pomocí všech skutečně podařilo najít pro Šumavu takový program, který by uspokojil všechny. Mýlí se však, když několikrát vážně opakuje, že politika s tím nemá nic společného, že by jí do toho vůbec nezatahoval, že absolutně nehledá politické řešení. Hledá, zatahuje do toho politiku, a řešení, které se mu snad podaří najít, bude řešením politickým ať chce, nebo ne. Chtít by měl, za dobrou politiku netřeba se stydět. Je nejvyšším politikem v kraji, tedy i na Šumavě. Je to naopak správné, opakuji, že to řeší jako politik. Nezodpovědné by bylo, kdyby prosazoval své mínění pouze jako doktor medicíny, neznalý kůrovce a smrkové nemoci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
