Karlovy Vary odebraly čestné občanství knězi Liščenjukovi podezřelému z ohrožení země

Čtěte také

Ruští agenti na faře v Karlových Varech: Domlouvali se na akcích v Evropě, tvrdí novinář Respektu

O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. Karlovarský pop a občan Ruské federace Nikolaj Liščenjuk získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o pravoslavnou církev v Karlových Varech.

Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice. V čele této 'církve' stojí Nikolaj Liščenjuk oslavující ve svých kázáních hlavu ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, podporovatele ruské agrese vůči Ukrajině, který je také na českém národním sankčním seznamu.

Podpora separatistických struktur

Začátkem srpna 2024 byl Liščenjuk prohlášen za nežádoucí osobu poté, co nabylo právní moci rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců Ministerstva vnitra ze srpna 2023 o zrušení jeho trvalého pobytu v ČR. Důvodem byly opodstatněné domněnky, že Liščenjuk představuje ohrožení země vzhledem k jeho aktivitám, jejichž cílem byla podpora separatistických struktur v zemích EU,“ uvedlo ve své analýze ministerstvo vnitra.

Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla s farou|foto:Slavomír Kubeš, ČTK

Hnutí SPD s rozhodnutím nesouhlasí

O odebrání občanství nehlasovali pouze zastupitelé z SPD, podle kterých nebyl Liščenjuk v Česku zadržen a postaven před soud, a nemohl se tak hájit. Jak zaznělo na zastupitelstvu, duchovní odjel na dovolenou do Ruska a mezitím bylo rozhodnuto, že je v ČR nežádoucí. Do Česka se už nevrátil. Rozhodnutí o odebrání povolení k trvalému pobytu pak potvrdily české soudy včetně Ústavního.