Kamenný Strom života stojí pod kopcem Dymníkem v Rumburku. Opřete se o svůj kámen a čerpejte energii

Ke kamennému Stromu života nás zavedli Lukáš Bernas a Jana Bernasová, syn a manželka stavitele rumburského Stonehenge
Jak vzniklo anglické Stonehenge, úplně přesně nevíme. Ale jak vzniklo to rumburské na severu Čech, kterému se říká Kamenný Strom života, víme přesně. Postavil ho Mirko Bernas z dvaadvaceti žulových kamenů, které byly odhaleny při rekonstrukci náměstí v Jiřetíně a nebyly už k jinému užitku. Pozval si na úpatí Dymníku architekta a geomanta, aby našli nejlepší místo a také podobu mystické kamenné stavby, která má stahovat pozitivní vesmírnou energii.
Kamenný Strom života na louce pod kopcem Dymníkem tvoří štíhlé žulové kameny, které jsou uspořádané do tvaru hvězdy. Pouze jeden, kterému se říká Poutník, stojí kousek opodál. Kameny jsou vysoké pět až šest metrů a váží přibližně čtyři tuny. Vztyčeny byly postupně během let 2003 a 2004.
Dvanáct kamenných bloků dělí obvod kruhové stavby o průměru třicet metrů na dvanáct stejných dílů. Deset dalších kamenů je symetricky umístěno uvnitř kruhu. Všechny kameny jsou mezi sebou propojeny šedavými a narůžovělými žulovými chodníky v celkové délce přibližně tři sta metrů. Ty vytvářejí labyrint, v jehož středu se objevuje hvězda složená ze dvou rovnostranných trojúhelníků.
Z hlediska astrologické symboliky, která je pro přiblížení myšlenky stavby nejjednodušší, představují obvodové kameny dvanáct znamení zvěrokruhu. Po obvodu od východu k severu (proti směru hodinových ručiček) zobrazuje první kámen znamení Ryb, druhý Berana atd.
Dvanáct obvodových kamenů je mezi sebou propojeno dvěma nekonečně se vinoucími smyčkami chodníků z narůžovělé a šedé žuly. Narůžovělý chodník propojuje kameny záporu, aby bylo dodrženo základní pravidlo, že harmonie vzniká rovnováhou protikladů. Chodníky se kříží ve třiceti bodech a ohýbají na dvanácti místech. Tak vzniká labyrint o 42 průsečících, 72 úsečkách a vytváří 24 rovnostranných trojúhelníků.
Třetí část díla je vyjádřena deseti symetricky rozmístěnými monolity usazenými v deseti vnitřních průsečících dlážděného labyrintu. Z hlediska astrologie i kabaly představují chodníky proudění protikladných živlů. Místa křížení zase určité silové uzly, ve kterých se hromadí energie.
I když se do dymnického kamenného kruhu dá vstoupit ze všech stran, mělo by se do něj vcházet od západu, stejně jako do chrámu. Ostatně rumburský Strom života vlastně takovým přírodním chrámem je.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka