Jubilejní vzpomínka na Zoru Soukupovou a Josefa Režného

23. listopad 2022

Před rovnými 100 lety se narodila výtvarnice, etnografka, zpěvačka a tanečnice Zora Soukupová. A před 10 lety do dudáckého nebe odešel sběratel folkloru, zakladatel Prácheňského souboru ze Strakonic Josef Režný.

Zora Soukupová (roz. Kořánová) se narodila 16. listopadu 1922 v ukrajinském Berchovu, v tehdejším Sovětském svazu. Vyrůstala již v Čechách a po válce absolvovala sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Originální výtvarná umělecká práce ji potom provázela celý život. Již v době pražských studií se Soukupová výrazně zapojovala do poválečného folklorního hnutí. Jako zpěvačka, tanečnice a výtvarnice se po roce 1948 uplatnila v Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka a ve Vysokoškolském souboru Víta Nejedlého. V letech 1951–1954 byla sólovou zpěvačkou Státního souboru písní a tanců.

Zora Soukupová

Od druhé poloviny 50. let je již osobnost Zory Soukupové trvale spjata s jihem Čech a Českými Budějovicemi, kam následovala svého muže, historika a rozhlasového redaktora Lubomíra Soukupa. Pracovala zde jako metodička Krajského domu osvěty a pak byla etnografkou Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Naplno se věnovala terénnímu výzkumu, dokumentaci a shromažďování dokladů lidové kultury.

Sbírala písně a tance na jihočeském venkově. Zde také poznala a rozvíjela zvláštní regionální pěvecký styl. Máme štěstí, že Soukupová často natáčela v rozhlasových studiích v Plzni, Praze a Českých Budějovicích, jako sólistka vystupovala na festivalech doma i v zahraničí. Především však byla uměleckou vedoucí českobudějovického souboru Úsvit.

Strakonický dudák

Josef Režný se narodil se 2. února 1924 ve Strakonicích. V roce 1943 maturoval na strakonickém gymnáziu, pak byl totálně nasazen v Německu a po válce pracoval jako úředník, dělník i učitel. Do počátku 70. let působil jako metodik lidové umělecké tvořivosti a pak až do odchodu do důchodu jako ředitel Městského muzea ve Volyni.

V roce 1949 spoluzaložil Prácheňský soubor písní a tanců ve Strakonicích, jehož byl uměleckým vedoucím, choreografem, sbormistrem, autorem a upravovatelem hudby, dudákem, violistou či kontrabasistou.

Prácheňsko, Chebsko i Lužice

Od roku 1950 se Josef Režný soustavně věnoval sběratelské činnosti v oboru hudebního a tanečního folkloru, nářečí a zvykosloví z Prácheňska a Pošumaví. Věnoval se hudební historii svého kraje, a především byl jedním z předních odborníků v oboru lidových hudebních nástrojů se zaměřením na dudy v naší i evropské hudební tradici.

Je autorem ceněných publikací 5000 let s dudami, Po stopách dudáků na Prácheňsku, Po stopách dudáků na Chebsku nebo Der sorbische Dudelsack o lidové hudbě v Horní a Dolní Lužici. Napsal také dodnes svého druhu jedinou Školy hry na české dudy. Jihočeský folklor a dudáckou tradici si lze dnes bez aktivit Josefa Režného představit jenom stěží.

Dudácké festivaly ve Strakonicích

Ve Špalíčku lidových písní jsme 23. listopadu 2022 připomněli stále ještě bolavé 10. výročí úmrtí Josefa Režného a pak 100. výročí narození Zory Soukupové, která zemřela už před jednačtyřiceti lety, 15. března 1981. Co obě tyto jihočeské osobnosti spojuje? Oba stáli u zrodu nejvýznamnějšího jihočeského festivalu: V roce 1955 uspořádali první ročník Jihočeských slavností ve Strakonicích, které později přerostly v dosud nepřerušenou tradici Mezinárodních dudáckých festivalů. Letos proběhl po 55 letech jeho 24. ročník.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.