Jedinečný prales najdete na šumavské Jezerní skále

9. duben 2017

Když se řekne šumavský prales, většině z nás přijde na mysl Boubín, Boubínský prales. Jenže Šumava má opravdových pralesů a pralesních zbytků na svém území více, a to nejen v Národním parku, ale také v Chráněné krajinné oblasti. Jeden z takových jedinečných pralesů se nachází v povodí Blanice na jižní straně Šumavy u obce Záblatí – jedná se o Jezerní skálu.

Jezerní skála je skoro kolmá stěna, kterou obtéká řeka Blanice, na níž roste les. Jižní část skály, která je suchá a teplá je porostlá borovicemi. V té části skály, která je natočená na severozápad, kde je chladno a vlhko roste jedlový les. A právě zde je část opravdu divoká. Nachází se tady i velký podíl tlejícího dřeva. Je to jedinečný kousek divočiny, uprostřed lidsky ovlivněné přírody, který teprve odborníci pomalu objevují.

„Pracovníci Chráněné krajinné oblasti tento prales vlastně objevili. Udělali zde základní monitoring, tedy provedli dílčí transekty (pozn. red. metoda studia složení vegetace podél čáry nebo pásu vyměřeného v terénu), spočetli kolik tu leží tlejících stromů a jaká je zde druhová skladba. Tento prales zatím čeká na své plné objevení, respektive popsání, a myslím si, že nás čekají mnohá překvapení,“ míní ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

To, že se jedná o opravdový prales v pravém slova smyslu, tedy prales, kde stále rostou mnohasetleté stromy a kde se nehospodaří, usuzují odborníci ze Správy NP Šumava podle historických pramenů v rámci osidlování území, i podle velikosti stromů, především jedlí, které jsou vysoké i 40 metrů a jejichž kmeny mají průměr i metr dvacet. Když k tomuto údaji přiřadíme průměrnou tloušťku letokruhů, můžeme dovozovat, že stáří těchto velikánů dalece přesahuje 300 let. Mimo to měli pracovníci Správy NP Šumava na tomto místě šanci spočítat i konkrétní věk několika stromů.

„Po orkánu Kyrill, v roce 2010 jsme tu asanovali 18 kůrovcem napadených smrků, které jsme tedy pokáceli, odkornili a ponechali na místě k zetlení. Mohl jsem tedy spočítat letokruhy a ten nejstarší měl 230 let. Z toho se dá dovodit, že tu budou stromy i mnohem starší, zvlášť pokud se podíváme na jejich proporce,“ upozornil Pavel Hubený.

Největší kouzlem tohoto pralesa je pro turisty především to, že je volně přístupný. Je nutné jen počítat s náročným skalním terénem a být tedy na to dobře vybaven, ale výlet sem stojí opravdu za to. Navíc, je zde přírodní skalní vyhlídka na Blanici.

autor: jsd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.