Jana Kořínková: O znovuprobuzených kapličkách

Před pár dny se stala dnes neuvěřitelná věc. Řidič plzeňské tramvaje s úsměvem nabral drobotinu z mateřské školy a o dvě stanice dále dokonce vystoupil ze své kabiny na chodník, aby se přesvědčil, že jsou všichni prckové i jejich učitelky v pořádku venku. No, není to obvyklé, bohužel. Že by to bylo adventem?

Zaplať Bůh, jsou i takoví lidé, kteří myslí na druhé po celý rok. Pravoslavná církev na Tachovsku má své fary také na výspě Plzeňského kraje v Milířích a Halži. S pár desítkami věřících vedenými knězem Eugenem Bakošem opravuje pátým rokem chrám i kaple. Začala s původně římskokatolickým kostelem svatého Petra a Pavla v Milířích, který pravoslavné církvi před čtyřmi lety daroval plzeňský biskup Radkovský. Pravoslavní věřící díky finanční pomoci halžské samosprávy opravili nejen věž, věžní hodiny a zvon chrámu, ale také kapličky v osadách Branka a Obora.

Kaple v Halži desítky let sloužila jako sklad sena a rozpadala se. Po opravě, na kterou přispěla obec půl druhým milionem korun, se tu konají pravoslavné bohoslužby, zní pěvecký lidový sbor Cherubíny a dětský sbor Anhely. V neděli devátého prosince se tady konal za velkého zájmu pravoslavných věřících i ostatních obyvatel z okolí vánoční koncert, jehož součástí byl živý betlém. Místním se nejdřív nelíbilo, že se za opravu z obecní kasy utrácí. Nyní se stavbou, která je součástí vesnického muzea,
pyšní.

Vánoční ikony|foto:Jana Šustová,Český rozhlas

Poblíž této kaple je zámecká hrobka rodiny rytíře Huga Landwehra z Wehrtheimu. Nad prostornou kryptou stojí další kaple v havarijním stavu. Oprava bude stát přes jeden milion korun. Farnost na ni v současné době shání peníze. Stejně tak jako na kompletní rekonstrukci sakristie v milířském kostele. Prostor by pak měl sloužit jako centrum pro věřící a v budoucnosti i další milířské občany.

Kdo jsou ti pravoslavní věřící, kteří žijí kromě Milířů a Halže ještě v Ctiboři, Horní a Dolní Vyšině, Brance, Oboře a Tisové? Je jich kolem dvou set a mají kořeny na Podkarpatské Rusi, která bývala součástí Československa. Do českého pohraničí se dostali ti staří v období jeho dosidlování po druhé světové válce. Totožné zvyky a "folklór" nezachovali, postupem doby však vznikla nová tradice, kterou se právě Eugen Bakoš snaží posílit a rozvíjet. Má radost, že přibývají mladí. Věnuje se obětavě každé ze svých oveček i znovuzrození církevních objektů. A to má ještě civilní zaměstnání - jen tak může uživit svou rodinu.

Někdo by mohl závidět, protože vánoce slaví dvakrát. Totiž i pravoslavné vánoční svátky začínají 24. prosince. Podle gregoriánského, tedy našeho občanského světského kalendáře, který praktikuje Římskokatolická církev a protestantské církve, ten posvátný den nastane přesně za týden. Pravoslavná církev ale používá juliánský kalendář, který je o třináct dní zpožděný oproti tomu běžnému. Řada pravoslavných farností však již přešla k tomu většinovému. Také ve farnostech, které Eugen Bakoš spravuje, je to rozdílné. V Halži, kde žije i jeho rodina, světí ten náš kalendář, v Milířích gregoriánský, takže tam Ježíšek chodí až den po našich Třech králích.

Ruce|foto:Pavla Kopřivová

Pokud byste chtěli poznat atmosféru pravoslavných vánoce, můžete zajet 23. prosince na třetí hodinu odpolední do Milířů. Bude se tam konat obdobný vánoční koncert, jako před týdnem v Halži. Zjistíte, že stejně jako kdekoli v křesťanském světě budou dospělí i děti zpívat ke slávě narození Jezulátka, které je symbolem víry a naděje.