Jaký je výhled seismické aktivity na Chebsku? Odpovídá seismoložka Jana Doubravová
V západních Čechách se letos opět objevily seismické otřesy. Nejsilnější z nich dosáhly magnituda přes dva stupně. Jaký vliv mají tzv. zemětřesné roje na tuto oblast a co mohou zasažení obyvatelé očekávat v budoucnu? Odpovědi přináší seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Čtěte také
Otřesy na Chebsku, které se tam v historii projevily už mnohokrát, se od běžného zemětřesení zásadně liší. Je tomu tak proto, že zemětřesné roje v oblasti nevznikají při posuvu tektonických desek, ale kvůli takzvané vnitro-deskové seismicitě. Podle Jany Doubravové se jedná o poměrně vzácný jev.
„My bychom z toho, co seismologové vědí, nikdy neměli říkat nikdy nebo že je pravděpodobnost nulová. Ale silné zemětřesení, které se v seismologických kruzích označuje od nějaké sedmičky výš, tak si myslím, že se opravdu téměř blíží nule. Protože západní Čechy přece jenom na to ten potenciál, zdá se, nemají,“ uklidňuje seismoložka.
Lednové otřesy v oblasti Bublavy a Klingenthalu byly pro odborníky překvapivé, protože takto severně se zemětřesný roj v novodobé historii ještě neobjevil. Naproti tomu březnové otřesy poblíž Lub a Nového Kostela vznikají v typické rojové zóně opakovaně.
Seismoložka Doubravová se domnívá, že současný roj je u konce a zemětřesení na Chebsku by mohla ustát. Přiznává však, že není vyloučeno, že se otřesy opět reaktivují nebo přesunou jinam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
