Jaký je výhled seismické aktivity na Chebsku? Odpovídá seismoložka Jana Doubravová
V západních Čechách se letos opět objevily seismické otřesy. Nejsilnější z nich dosáhly magnituda přes dva stupně. Jaký vliv mají tzv. zemětřesné roje na tuto oblast a co mohou zasažení obyvatelé očekávat v budoucnu? Odpovědi přináší seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Čtěte také
Otřesy na Chebsku, které se tam v historii projevily už mnohokrát, se od běžného zemětřesení zásadně liší. Je tomu tak proto, že zemětřesné roje v oblasti nevznikají při posuvu tektonických desek, ale kvůli takzvané vnitro-deskové seismicitě. Podle Jany Doubravové se jedná o poměrně vzácný jev.
„My bychom z toho, co seismologové vědí, nikdy neměli říkat nikdy nebo že je pravděpodobnost nulová. Ale silné zemětřesení, které se v seismologických kruzích označuje od nějaké sedmičky výš, tak si myslím, že se opravdu téměř blíží nule. Protože západní Čechy přece jenom na to ten potenciál, zdá se, nemají,“ uklidňuje seismoložka.
Lednové otřesy v oblasti Bublavy a Klingenthalu byly pro odborníky překvapivé, protože takto severně se zemětřesný roj v novodobé historii ještě neobjevil. Naproti tomu březnové otřesy poblíž Lub a Nového Kostela vznikají v typické rojové zóně opakovaně.
Seismoložka Doubravová se domnívá, že současný roj je u konce a zemětřesení na Chebsku by mohla ustát. Přiznává však, že není vyloučeno, že se otřesy opět reaktivují nebo přesunou jinam.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
