Jak úspěšně vysadit ovocné stromky a keře

16. březen 2023

Na počátku je potřeba si ujasnit, v jaké lokalitě zahradu máme a kterým druhům se tam bude dařit. Pak je dobré vědět, jak daný stromek vyroste a jaké místo a půda jsou pro něj vhodné – nejen kvůli velikosti, ale i podmínkám – například meruňka nesnáší průvan.

Pak přichází otázka, zda sázet na podzim nebo na jaře. Když mluvíme o prostokořenných sazenicích, pak funguje jednoduché pravidlo – na podzim sázíme stromky a keře, které dobře koření i při teplotách kolem 4–5 stupňů Celsia. Jsou to třeba jádroviny, například jabloně a hrušně.

Naopak teplomilné druhy – například broskvoně, meruňky, ořešák sázíme raději na jaře. Na podzim nekoření dobře a na jaře zahrádkář spláče nad výdělkem – stromek vypadá, že zmrzl. Ve skutečnosti ale uschl.

Škola Járy Cimrmana v pražských Lysolajích. Na snímku jáma pro strom, který přijel zasadit herec a jeden ze spolutvůrců Cimrmanovy legendy Zdeněk Svěrák

Výsadbovou jámu obohatíme kvalitním kompostem, bývá také zvykem dát ke kořenům odházenou vrchní vrstvu zeminy a na povrch tu méně kvalitní, spodní.

A poslední důležitá rada – dáme pozor, kde je místo štěpování – očkování. To musí přijít nad povrch půdy. Pokud místo očkování utopíme pod povrchem, zakoření a ztratíme tak přínos podnože.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.