Hrad Rabí je nejrozlehlejší zříceninou u nás. Z věže nabízí i úchvatné výhledy na šumavskou krajinu
Zřícenina hradu Rabí stojí ve stejnojmenném městě na Klatovsku v Plzeňském kraji. Spolu s Velharticemi a Kašperkem tvoří tak zvané Šumavské trojhradí. Impozantní hrad Rabí tyčící se v pošumavské krajině nabízí turistům nejen nahlédnutí do místní historie, ale z vrcholu hradní věže i nezapomenutelný výhled do kraje.
„Před námi se otevírá pohled nejen na celý rozlehlý hradní areál, ale i na blízké i vzdálenější okolí hradu,“ popisuje výhledy z donjonu zástupkyně kastelána hradu Rabí Hana Rudová.
Hrad byl s největší pravděpodobností založen v polovině 14. století, přičemž důvodů pro jeho založení bylo několik. Jednak si tehdejší majitelé tohoto panství chtěli postavit obytný dům. Hrad měl ale zároveň chránit obchodní stezku, která vedla mezi Sušicí a Horažďovicemi. Dole pod hradem navíc protéká zlatonosná řeka Otava.
Ke zkáze hradu došlo v první polovině 18. století, kdy zdejší panství držela knížata z Lamberka. Hrad tehdy vyhořel a požár ho připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí. Dnes je z hradu Rabí nejrozlehlejší hradní zřícenina u nás.
Zelený mechový koberec
V současné době je Rabí oblíbeným výletnickým cílem, který nabízí řadu pozoruhodností. Například dole u paty hradní věže se rozprostírá krásně zelený mech. „Je to taková naše zajímavost. Úplně dole ve věži je totiž speciální klima. Prakticky nikdy tam nesvítí slunce, na druhou stranu tam ale prší, takže mechorostům se tu opravdu skvěle daří a vytváří zde půvabný zelený koberec,“ vysvětluje zástupkyně kastelána.
Věž dnes postrádá nejen střechu, ale i celé jedno patro. V minulosti měla přitom hradní věž vícero využití. „Záleží, ve které době bychom se tu ocitli. Kdybychom tu byli v době založení hradu, plnila by tato vysoká věž všechny funkce. Byla by místem, kde žili urození majitelé i jejich služebný personál, a zároveň by byla i velmi silným obranným prvkem. Kdybychom se však po hradě procházeli po přestavbě z přelomu 15. a 16. století, sloužila by věž spíše jako strážní prvek,“ doplňuje Hana Rudová. Zajímavostí je, že hradní prostory měly v dávné minulosti barevnou výmalbu. Prý se zde nacházel zelený a také žlutý pokoj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
