Havran: Oblíbený turistický cíl tady dnes vůbec nemusel stát
Tato vojenská hláska měla v 90. letech zaniknout. Miroslavu Hovězákovi a jeho přátelům se však místo zalíbilo natolik, že se rozhodli stavbu zachránit. Díky tomu se od roku 2014 mohly stovky a tisíce lidí vydat na tento dnes oblíbený turistický cíl – na Havran.
„Když tady po roce 1992 skončila armáda, tak jsme se sem prvně přijeli podívat, a viděli jsme tenkrát ještě zachovalou hlásku. Strašně se nám líbila a jak jsme sem každý rok jezdili, tak jsme zjišťovali, že začíná chátrat. Časem jsme se dozvěděli, že stavba má být zdemolována,“ sdělil na úvod člen Klubu vojenské historie a sportů Tachov Miroslav Hovězák.
S přáteli poté pan Hovězák zjišťoval, jakým způsobem by bylo možné hlásku zachovat. Nakonec ji bezplatně získali od armády a za pomoci dotací se pustili do rekonstrukce stavby. Z hlásky tak postupem času vznikla rozhledna. „Můj cíl byl odůvodněn tím, že jsem svému kamarádovi slíbil, že pokud opravíme stavbu, tak on si tady vezme svou přítelkyni. Mně se to podařilo a jemu také,“ řekl s úsměvem člen klubu.
Historie Havranu jakožto hlásky spadá do období 60.-70. let 20. století. „Byla to hláska určená ke snímání pohybu letadel v rámci NATO. Nacházela se zde technologie, která dokázala zachytit radiokomunikační přenos až na vzdálenost 500 km, tudíž ideální místo pro pozorování leteckého provozu,“ řekl Miroslav Hovězák, který pokračoval:
„Dát hlásku do současné podoby rozhledny nebylo vůbec jednoduché. Vyskytlo se velké množství překážek, které jsme postupně zvládali a stálo to hodně času, úsilí i peněz. Jednou mi jeden můj kamarád řekl, že kdyby za nic jiného, tak za Havran půjdu do nebe. A opravdu – když si vylezete na rozhlednu, připadáte si skoro jako v tom nebi.“
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
