Falšovaný Egypt: na stopě padělatelů starožitností a návštěva pravěké „posvátné krajiny“ pod Řípem
Na stopě padělatelů egyptských starožitností (4:21) – Historické souvislosti: Kant a jeho antinomie (20:57) – Dlouhé mohyly, 3. část: Posvátná krajina pod Řípem (26:05)
V úvodním přehledu zajímavostí vás budeme varovat před „ohnivými červy“ z mělkých pobřežních vod Jaderského moře, zmíníme nejkompletnější objev ptakoještěra z australského kontinentu, ponoříme se k lodi Quest Ernesta Shackletona, která spočívá na dně Labradorského moře, povíme si o zdržení vesmírné lodi Starliner, která stále kotví u Mezinárodní kosmické stanice a nakonec vám představíme brněnskou družici TROLL, která by měla už na podzim letošního roku odstartovat do vesmíru.
Zfalšovaný Egypt: na stopě padělatelů
Prakticky v každé větší sbírce egyptských starožitností se prý nacházejí falešné předměty – turistické suvenýry nebo dokonce záměrné padělky. Může za to popularita Egypta jakožto turistické destinace. Už od dob římské říše si návštěvníci staroegyptských pyramid a chrámů odváželi domů na památku nějaké ty starožitnosti.
Moderní doba pak přinesla novinku – výrobu turistických suvenýrů takříkajíc „na míru“. I tyto předměty se dostávaly do muzejních sbírek; nejen kupující, ale ani pracovníci sbírkotvorných institucí neměli ve své době šanci je rozeznat. Odborníků, kteří by se ve staroegyptském umění orientovali, bylo jako šafránu. A tak se suvenýry ve sbírkách i evidenci ocitaly bok po boku se skutečnými starožitnostmi. Spolu s nimi byly studovány, nezřídka i publikovány. Ve sbírkách se však vyskytují i záměrná falza, napodobeniny starožitností, které byly vyráběny a prodávány jako pravé, za účelem zisku padělatele. Jedna taková padělatelská dílna působila v první půli 20. století i na území Československa. A my se vydáme po padělatelových stopách.
Obchod s egyptskými starožitnostmi byl natolik lukrativní záležitostí, že se na přelomu 19. a 20. století začala objevovat jejich falza, která byla za nemalé částky prodávána soukromníkům i do muzejních sbírek. S postupujícím vědeckým poznáním starého Egypta a jeho kultury je stále snadnější tato falza odhalovat. O tom hovoří egyptolog a afrikanista Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, součásti Národního muzea v Praze. V jeho sbírkách se mj. nachází malá stélka s inventárním číslem P1637. Jak odborníci poznali, že s ní není něco v pořádku? Se stélkou souvisí i další příběh se zápletkou, kterou se dosud nepodařilo uspokojivě rozplést.
Dlouhé mohyly: posvátná krajina Podřipska
Patrně jste nedávno v médiích slyšeli o objevu eneolitické dlouhé mohyly na Královéhradecku, v trase dálnice D35 Plotiště-Sadová. Je 190 metrů dlouhá a 15 metrů široká. Jak víte z našich minulých pořadů, několik o něco kratších mohyl se nedávno podařilo objevit i v okolí Řípu. Ačkoliv to není žádná velehora, přesto se stal středobodem české krajiny. Bylo to tak už v pravěku? A odráží se vztah našich dávných předků k „magické hoře“ i v archeologických nálezech? Nejspíš vás nepřekvapí, že patrně ano.
O dlouhých mohylách si povídáme s Petrem Krištufem z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni... Jak je to tedy s Řípem? Byl krajinným monumentem a středobodem opravdu i v pravěku? Jednou z dlouhých mohyl, které archeologové nedávno na Podřipsku zkoumali, byla mohyla v Dušníkách. Výjimečná je mimo jiné tím, že z ní na rozdíl od těch dalších alespoň něco zbylo. I když je to jen docela nepatrné návršíčko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka