Extra band: Poslední zvonění
Čím jsem byl, tím jsem byl rád, mohl by dnes o sobě, kdyby tady s námi byl, říci plzeňský textař a básník Jaromír Komorous.
V osmdesátých letech ho znali především fanoušci západočeského rocku, kdy pro skupiny Elegie a později Extra band napsal takové hity jako Poslední zvonění, Případ, Ubyl tón, Sudé berou, Úplně volný, Měj se fajn, Van Gogh nebo Lásky jsou jak korále.
Živil se původně jako zámečník v plzeňské Škodovce. Po revoluci se stal ředitelem Plzeňského kulturního střediska Esprit, vymyslel a založil festivaly Struny na ulici, Jazz na ulici a Divadlo na ulici. Zasloužil se také o oživení unikátního přírodního amfiteátru v Plzni na Lochotíně. Napsal pět básnických sbírek. Byl plzeňským patriotem, miloval hory, rád poseděl u piva s kamarády a byl výborným a zábavným společníkem. Zanechal po sobě přes 200 písňových textů, tím nejoblíbenějším je Poslední zvonění. Extra band tuto píseň natočil v roce 1985 v tehdejším Československém rozhlasu Plzeň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
