Evropsky jedinečné květiny na Soosu už kvetou. V nové pestrobarevné knize

Rezervací projdete suchou nohou díky povalovému chodníku
Rezervací projdete suchou nohou díky povalovému chodníku

Dvě stě padesát barevných fotografií přibližuje v nové knize Květena Soosu evropsky jedinečné rostliny v národní přírodní rezervaci u Františkových Lázní.

Na publikaci dvou hlavních autorů Jiřího Brabce a Jiřího Velebila se podílelo dalších pět přírodovědců. Potřebné informace zjišťovaly na místě celých pět let přes tři desítky botaniků. Součástí je i mapa výjimečné oblasti.

„Nechtěli jsme vydat klasický odborný článek, rozhodli jsme se pro barevnou naučnou publikaci. Doufáme, že někoho zaujme i květena Soosu, nejen bublající mofety,“ řekl Jiří Brabec. Kniha má 424 stran, vychází z mapování rezervace v letech 2012–2014 a 2015–2018. Přibližuje oblast s nejrozsáhlejší lokalitou sivěnky přímořské v tuzemsku, její populace snese srovnání i s nejbohatšími vnitrozemskými slanisky celé střední Evropy.

„Z populací dalších druhů zaujme každého floristu bohatý výskyt bařičky bahenní. V některých letech dosahují její exempláře velkých rozměrů a hustota jejího výskytu je taková, že k podzimu barví zvodnělá místa na slanisku typicky rezavým odstínem,“ poznamenal botanik Jiří Brabec.

Na jediném místě v Čechách zde přežil hadí mord maloúborný

Jak dodal, nejcennější porosty jsou mezi Hájkem a Císařským pramenem a pak východně silnice Hájek–Kateřina, zejména u ústí povalového chodníku na tuto komunikaci. Jedná se o jediné místo v Čechách, kde přežil hadí mord maloúborný, což je v dnešní době druh rostliny vzácný v celé Evropě.

„Já ho mám sice rád, ale třeba kolega Michal Ducháček z botanického oddělení Národního muzea v Praze o něm prohlásil, že je to nejvzácnější, ale nejošklivější druh hadího mordu. Do jisté míry má pravdu. Představte si odkvétající pampelišku a k tomu listy jitrocele kopinatého, a dostanete hadí mord maloúborný,“ popsal Brabec.

Kniha Květena Soosu a okolí od autorů Jiřího Brabce a Jiřího Velebila je k dostání v kanceláři chebského muzea, od 16. března ji mohou získat také návštěvníci národní přírodní rezervace Soos.