Evropa se prostě mění. Nenechme se ovládnout strachem

23. září 2015

Migrační krize dnem za dnem sužuje Evropu. Lidé se často nechávají strhnout ve vášnivých diskuzích. V nastalém informačním chaosu snadno získáte samolepku „sluníčkáře“ nebo naopak xenofoba či nacisty. Společné pro všechny možné i nemožné názorové proudy je volání po řešení v místě vzniku takzvané uprchlické krize. Tedy například přímo v Sýrii.

Lidé většinou utíkají ze svých domovů ohroženi válkou, terorismem a chudobou. Asi nejhorší situace je už několik let v Sýrii sužované vojenským režimem Bašára Asada, kde obyvatele navíc terorizuje radikální skupina Islámský stát. Na útěku je už přes 10 milionů lidí. Z toho velká část je stále na území Sýrie, někteří využili jako dočasné útočiště některý z uprchlických táborů v sousedních zemích.

Sýrie, Kobani

Během posledních čtyř let války přišlo o život více než 200 000 Syřanů. V Sýrii pomáhá největší nevládní nezisková organizace Člověk v tísni (ČvT). V pořadu Co vás zajímá se tentokrát redaktor Pavel Halla zaměřil na konkrétní humanitární pomoc v Sýrii, i na aktuální dění na evropském kontinentu pohledem humanitárních pracovníků.

Uprchlický tábor v Iráku

Hosty pořadu byly: Emanuela Macková, která je původem z Francie, dnes působí jako koordinátorka ČvT. Nedávno navštívila uprchlické tábory v Srbsku a Makedonii. Druhým hostem byla Hana Daňková, koordinátorka ČvT programu Migrace.

Člověk v tísni na severu Sýrie pomáhá hlavně s obnovou škol. Polovina syrských dětí nemá v současnosti možnost chodit do školy. Další cílenou pomocí je obnova válkou a teroristy poničených pekáren.

Čtěte také

Proč mladí a silní syrští mužové nevezmou zbraně do rukou

Podle Emanuely Mackové panuje zkreslená představa o bojích v Sýrii. „Proč mladí a silní muži nebojují a místo toho prchají na západ? Situace v zemi není tak jednoduchá, jak ji vidí Středoevropané. Nejsou tu jen ti zlí a ti hodní. Sýrie je z velké části ovládaná vládními vojsky prezidenta Bašár Asada. Z Iráku rozšiřuje svůj teror islamistická radikální organizace Islámský stát. Do toho si představte řadu ozbrojených skupin, u kterých není jasné, na čí straně vlastně bojují. Takže vzít zbraň je jedna věc, druhá, že není jednoznačné, proti komu by měla v zájmu míru mířit.“


Nejsme xenofobní ani fašistická země. Národnostní menšiny a lidé odlišných kultur tu s námi žijí po staletí

Organizace ČvT pomáhá také v takzvaných tranzitních zemích, zejména v Makedonii a Srbsku, i v dalších zemích, kterými se právě valí migrační vlna. V České republice mezitím sílí až hysterické obavy z migrace odlišných kultur do české společnosti. Kvóty ano nebo ne a pro koho, teroristi, mešity, islamizace - český internet je obav plný. Jde o přehnaný strach přiživovaný fanatiky a extrémisty. Podle Hany Daňkové potřebuje česká konzervativní společnost svůj čas.

„Podívejme se například, jak hodně k lepšímu se změnil náš pohled na vietnamskou komunitu v posledních deseti letech, kdy začala dospívat generace vystudovaných a vzdělaných Vietnamců a začala o sobě dávat vědět. Šanci bychom měli dát i ostatním komunitám, abychom zjistili, jací jsou, dodává Daňkova.“

Vietnamská děvčata, ilustrační foto

Podle Hany Daňkové i Emanuely Mackové jsou Češi velice náchylní snadno uvěřit všemu, co se kde píše a říká. Šíření paniky, strachu a nenávisti vůči všemu novému a neznámému je dnes díky internetu opravdu snadné. Jednotlivé národy se ale vždy vzájemně obohacovali prolínáním svých kultur. Jejich vzkaz na závěr?

„Svět se prostě stále mění. Nenechte se ovládnout strachem z neznáma. A pokud vám vadí, co se denně píše třeba na Facebooku, jednoduše ho vypněte.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru moderátora Pavla Hally s pracovnicemi neziskové organizace Člověk v tísni Emanuelou Mackovou a Hanou Daňkovou.

autor: Pavel Halla
Spustit audio