Elvis by měl dnes 86. narozeniny
To, co bylo nové, progresivní a mnohdy i provokativní na počátku historie rockové hudby, se postupem času změnilo. Hrany se otupily, posluchači si zvykli a určité druhy novátorské muziky se zařadily mezi běžné produkty. To se stalo i v rockové hudbě. Ale Elvis Presley, který se narodil 8. ledna 1935 a stál u kolébky rocku, je stále považován za nejvýznamnějšího zpěváka 20. století.
V šedesátých a sedmdesátých letech se Elvis Presley snažil sázet na výrazné melodie, které se v rádiích dodnes hrají nejčastěji. Cit a zaujetí pro muziku však v těchto skladbách zůstaly, i když nejobdivovanější a hudebními odborníky nejoceňovanější je jeho tvorba z padesátých let.
Král rock and rollu Elvis Presley stál u kolébky muziky, kterou od té doby nazýváme rock. Nikdo nikdy takovou muziku neslyšel, protože ji nikdo nikdy nehrál, napsal jeden hudební publicista o významu tohoto hudebníka pro moderní hudbu. A Carl Wilson z Beach Boys k tomu dodal: „Jeho hudba bylo to jediné, co náleželo výhradně nám a ne našim rodičům.“ Bob Dylan vnímal osobnost Presleyho skoro jako mýtickou bytost a tak prohlásil: „Elvis kráčel po své cestě mezi nebem a zemí jako zapálený muzikant a rebelantský osamělec. V jeho skladbách najdeme gospel, pop, rhythm and blues i country.“
Novátorství, kterým se Presley do dějin hudby zapsal v 50. letech, se v další dekádě otupilo. Společnost se měnila a změnou prošel i Elvisův repertoár, hlavně po jeho návratu z vojny. Paradoxně se však právě v 60. letech, kdy už rocková hudba byla v režii jiných muzikantů, stal, coby otec zakladatel, všeobecně uznávanou osobností. Jeho desky vycházejí stále znovu a znovu. Dodnes byla prodána více než jedna miliarda nahrávek s jeho hlasem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
