Dvaačtyřicet osudů lidí, kteří se kvůli vývojovým vadám stali podivnými hříčkami přírody

Buster Simcus, nejtlustší muž světa
Buster Simcus, nejtlustší muž světa

Zvláštní osudy lidí přibližuje výstava figurín nazvaná Lidé z vosku. K vidění je v bývalé Valdštejnově restauraci na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu.

Většina exponátů představuje postižené lidi z období od 17. do 19. století. „Někteří se proslavili díky tomu, že pracovali v cirkusech nebo v panoptikách, které jezdily po světě,“ poznamenává kustod Pavel Nězgoda. Společnost navštěvováním výstav těchto jevů postupně pomalu ztrácela odstup od odlišností, což vedlo ke snížení míry diskriminace zaměřené na osoby s různým postižením.

Jedna z figurín představuje Grace, která se stala cirkusovou hvězdou. Proslavila se jako „žena s obličejem muly“. Trpěla takzvaným Sturge-Weberovým syndromem způsobujícím věkem se zhoršující deformaci obličeje. Byla součástí putovního cirkusu Harryho Lewinstona.

Příchozí mohou vidět například také Fjodora Jeftičeva. Byl významný ruský cirkusový umělec, který se proslavil hlavně v USA v podniku pana P. T. Barnuma. Narodil se roku 1868 v Petrohradu, trpěl takzvanou hypertrichózou. Cestoval se svým stejně postiženým otcem Andrejem, vystupovali ve francouzských cirkusech.

Barnum vytvořil příběh o lovci z ruské Kostromy, který v divočině Fjodora spolu s jeho otcem ulovil. Andreje popisoval jako nepoddajného divocha, který nemohl být civilizován. Fjodor příběh přiživoval občasným štěkáním a vrčením, čímž si vysloužil přezdívku Jojo muž se psí tváří. 

Návštěvníky zaujmou také siamská dvojčata Lazarus a Joannes Colloredo

V 17. století procestovali téměř celou Evropu. Pocházeli z italského Janova. Tělo Joannea vyrůstalo z hrudi bratra Lazara, který byl plně pohyblivý. Joannes nemluvil, měl neustále zavřené oči a pootevřená ústa. Podle záznamů kodaňského anatoma Tomase Bartolinea reagoval na stlačení hrudníku, cukal rty a jemně pohyboval rukama.

Colloredovi cestovali po celé Evropě, navštívili Basilej ve Švýcarsku, Kodaň v Dánsku a Skotsko, hostovali dokonce i na dvoře krále Karla I. Později navštívili také Gdaňsk, Německo a vystupovali po rodné Itálii. Dobové zdroje označují Lazara za inteligentního a pohledného muže. V době, kdy Lazarus nevystupoval, zakrýval své „parazitické dvojče“ kabátem, aby nevzbuzoval nechtěnou pozornost. Pozdější zdroje uvádějí, že se Lazarus oženil a zplodil několik zdravých potomků. Zachovalá dobová rytina jej zobrazuje v renesančním kostýmu typickém pro stuartovský dvůr. 

Součástí panoptika jsou i muž se čtyřma očima či nosorožčím nosem, žena tučňák či žena bez horních i dolních končetin. Výstava Lidé z vosku přibližující abnormálně vyvinuté a různě postižené jedince, bude k vidění v bývalé Valdštejnově restauraci na náměstí krále jiřího z Poděbrad v Chebu do 17. února od 10 do 18 hodin.