Duben 1970. Těžká rána pro fanoušky Beatles

Mezi komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapely v historii populární hudby patří bezesporu britská skupina Beatles. Vznikla v Anglii, v Liverpoolu. Když dosáhli místního úspěchu, začali vystupovat v jiném přístavu, v německém Hamburku. Za nízký honorář tu hrávali mnohahodinové maratóny a naučili se vycházet vstříc publiku. Stala se z nich perfektně sehraná čtveřice. Své mistrovství pak předváděli po celém světě, s vlastními písničkami, vynikajícími vokály, bezprostředností a vtipem.

V roce 1963 začala beatlemánie, kulturní jev, který do té doby svět nezažil. Beatles dobyli Ameriku. Pubertální dívky dokázaly jejich koncerty proječet, pokud ještě před poslední písničkou neomdlely. Po třech letech koncertování Beatles oznámili, že už nebudou vystupovat. Jeden z důvodů byl, že jim přízeň rozvášněných fanynek, ječících po celou dobu koncertu, bere radost z muziky.

Je neuvěřitelné, co tito čtyři mladíci během pouhých sedmi let dokázali. Rok 1969 byl pro skupinu kritický a definitivně vedl k jejímu rozpadu. V dubnu roku 1970 to byl Paul McCartney, kdo po neshodách ze skupiny oficiálně odešel a veřejnost se tak poprvé dozvěděla o definitivním rozchodu Beatles. Všichni členové skupiny se vydali na sólovou dráhu. 8. května roku 1970 ještě vyšlo jejich poslední, dvanácté album s názvem Let It Be. Nápad na vytvoření písně dostal Paul McCartney poté, co měl prý sen o své matce, která v jeho čtrnácti letech zemřela na rakovinu.