Dobrý záměr s otazníkem

22. březen 2010

Karlovy Vary sice jsou uznávaným architektonickým klenostem, přesto ale mají své odpudivé kostlivce ve skříni. Patří k nim nejen chátrající Národní dům nebo podobně vypadající secesní budova bývalé spořitelny u Vřídla, ale také dlouhá leta opuštěný areál letního kina. Naději na jeho záchranu, která ale vyvolává smíšené pocity, věnuje Lubomír Stejskal.

Opět to byla nespokojená veřejnost, kdo přiměl vedení města jednat. Přesněji: tisíce lidí podepsaných pod peticí za záchranu letního kina. Meti nimi populární herecké osobnosti jako Petr Nárožný nebo Martin Dejdar. Petici zorganizovalo stejnojmenné občanské sdružení, k jehož tvářím patří Ladislav Gerendáš. Karlovarský rodák, herec a jazzový muzikant. To on je duchovním otcem této iniciativy, jež se zrodila z obavy, že radnice hodlá areál kina prodat.

Z takto koncipovaného záměru nakonec sešlo, nicméně vše nasvědčuje tomu, že cíle aktivistů bude dosaženo jen částečně. Dojde sice k obnovení pódia, avšak lavice se rekonstruovat nebudou. Místo nich se objeví nový trávník. Jeviště má sloužit k pořádání koncertů a jiných kulturních podníků - s promítáním však vedení města z finančních důvodů nepočítá. Podle náměstka primátora Tomáše Hybnera by provoz během několika klimaticky příznivých měsíců v roce stál desítky milionů korun. Pádný argument, nad nímž není možné mávnout rukou. Místo letního biografu tak získají Karlovy Vary novou odpočinkovou zónu v podobě přírodního amfiteátru, ovšem bez sedadel. Tato varianta, zatím ve fázi příslibů a představ, je samozřejmě lepším řešením, než kdyby prostor, jenž patří k nejmalebnějším koutům lázeňského města, dále chátral. Anebo byl prodán k jiným účelům. V takovém případě by naděje, že by mohl znovu sloužit široké veřejnosti, vzala definitivně za své.

Kino

Dobrý pocit z nastalého vývoje v jednom z karlovarských evergreenů je tedy na místě. Především se znovu potvrdilo, že občanská angažovanost pro správnou věc má svůj smysl. Osamělý jednotlivec, byť z kategorie celebrit z uměleckého světa, by rozhodnutí o lepším osudu chátrajícího areálu sám o sobě nejspíš neovlivnil. Přesto ale je ten dobrý pocit pouze poloviční. Příběh, o němž hovoříme, bude patrně další ukázkou toho, že výsledek zápasu o cosi veřejně prospěšného může mít někdy podobu jen malého vítězství založeného na velkém kompromisu. Revitalizace někdejšího biografu pod širým nebem může sice znamenat jeho záchranu jako kulturního stánku, paradoxně ale nikoli jeho obnovu. Slovo otazník použité v titulku příspěvku se tak především týká toho, zda je možné oživit někdejší magickou atmosféru letního kina, i když tam žádné letní kino v původní podobě už nikdy nebude.

autor: Lubomír Stejskal
Spustit audio