Dobrý voják Josef Švejk. Hašek při psaní do jisté míry vycházel z vlastních zkušeností

28. květen 2024

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Jaroslav Hašek při psaní Švejka do jisté míry vycházel z vlastních zkušeností – po vypuknutí první světové války narukoval, s armádou se dostal do Ruska, kde zběhl nejprve do legií a posléze do Rudé armády. Hrůznost a nesmyslnost války tak znal z první ruky.

Samotný román začal psát v roce 1921. Nakonec vznikly čtyři díly, z nichž poslední Hašek nestihl dokončit. Josef Švejk, prostoduchý vojín, se v nich postupně dostává z Čech až na zahraniční bojiště velké války. Zajímavý je i způsob vydávání. Kvůli nedostatku financí Hašek svůj epos vydával po sešitech, kdy prodej prvních měl zaplatit další.

Výklad díla a hlavní postavy se různí. Nesporné však je, že Hašek obohatil češtinu o slovo švejkovat, ať už si pod ním představujeme cokoliv.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.