Den boje za odstranění rasové diskriminace

20. březen 2008

V roce 1966 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 21. březen jako Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace. Věnovat tomuto problému první jarní den je symbol naděje. Různé formy rasismu stále ničí náš svět a setkáváme se s nimi i v naší republice. Dnešní zamyšlení jim věnovala Eva Klausnerová.

K vývoji rasistických teorií přispěl v 19. století rozvoj přírodních věd. Biologové se pokoušeli podle vnějších znaků třídit i lidi a každé skupině připsat neměnné vlastnosti. Hlavní dílo o rasismu napsal Francouz Artur de Gobineau r. 1853. Jmenovalo se Pojednání o nerovnosti lidských ras a bylo přijato s velkým zájmem. Podle něj má árijská rasa mezi bělochy postavení šlechty a charakterizuje ji kult duchovnosti a láska ke svobodě a cti. Černá rasa však postrádá inteligenci a žlutá rasa je materialistická, chybí jí fantazie a její jazyk není schopen metafyzického vyjadřování. Tato teorie byla rozpracována do učení o nadřazenosti některých národů, ospravedlňovala koloniální výboje v Africe a posílila tradiční antisemitismus v Rakousku a v Německu. Hitler ji pak pak převedl do praktické politiky a rasismem nahradil křesťanskou morálku.

Po druhé světové válce se otřesená společnost pokusila rasismus vymýtit. Ukázalo se však, že k tomu nestačí ani hrůzy koncentračních táborů. Strach před neznámem a ostražitost vůči odlišnosti mají hluboké kořeny, snadno se zvrhnou a zdaleka se neomezují jen na Evropu. V deníku čínské regentky z 19. století, je popsáno, jak její palác navštívilo poselstvo královny Viktorie. Muži měli hromotluckou postavu, nepřirozeně bílou pleť a vypoulené vodové oči. Samozřejmě, že je ihned dala zabít. K příslušníkům naší civilizace necítí náklonnost ani současní Arabové a vyložený protibělošský rasismus panuje i v africkém Zimbabve.

Studenti

Po strašlivých zkušenostech s holocaustem překonávají Evropané rasistické bludy civilizačními návyky, kulturou, náboženstvím a zákony. Nejpřesvědčivější je ale porovnání pavědeckých teorií s realitou. Za okupace jsme denně slýchali o intelektuální méněcennosti židovských podlidí. Přitom Isaac Newton i Albert Einstein byli židé. Hudebníci Gustav Mahler a Mendelssohn-Bartholdy, stejně jako spisovatelé Stefan Zweig a Franz Kafka byli dětmi židovských rodičů. A nejvyšší počet vědeckých objevů a vynálezů na jednoho obyvatele má stát Izrael.

Směšná je i povýšenost nad žlutou rasou. Holanďan Robert van Gulik proslul jako znalec čínské historie a kultury. Od vědecké práce odpočíval psaním detektivek. Jejich hrdina Ti je skutečná historická postava slavného soudce. Města, ve kterých úřadoval, měla dokonalou veřejnou správu, rozvinutý obchod a řemesla, hostince i veřejné domy, vojsko, chrámy, malíře a básníky. Nelišila se od českých kamenných měst až na to, že soudce Ti žil v 7. století, zemřel dvě stě let před narozením sv. Václava.

Přítelkyně

Lišíme se zvyklostmi a historií, ale bez ohledu na barvu kůže všichni umíme myslet, organizovat svou společnost, toužit po lásce a obdivovat krásu. Před Bohem i před našimi zákony si lidé jsou rovni. Toto vědomí by nás při jakémkoli zážitku nemělo opouštět.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.