Cukrová vata pod vodou. To je takzvaný vnitrovodní led
Vnitrovodní led je jeden z ledových jevů, který není úplně běžný a můžete se s ním setkat třeba v šumavských potocích a řekách.
Voda začíná mrznout při nula stupních celsia. To je známá věc, kterou ani nelze nijak rozporovat, stejně tak, jako to, že pokud je teplota vzduchu pod hranicí nuly, povrch, tedy hladina vody začíná zamrzat. Existují ale situace, kdy hladina vody nezamrzne, ale led vzniká pod hladinou. To je zvláštní situace, kterou můžeme vidět třeba ve vodních tocích na Šumavě. Musí se ale setkat několik věcí najednou, přinejmenším velmi studená a čistá voda.
„Vnitrovodní led vypadá často jako taková houba. Nejlépe by se to dalo představit jako sníh, který je ve vodě. Bývá často na dně řeky. Když budete u zamrzající řeky, uvidíte něco bílého na dně. A když by tam člověk sáhl a neumrzla mu ruka, tak vytáhne něco mezi sněhem a takovými krystalky nebo něco jako cukrovou vatu. Je to porézní materiál," popisuje Ondřej Simon z České zemědělské univerzity.
Jenže příroda má smysl pro krásu. A tak ledová cukrová vata, ke které by se vnitrovodní led dal přirovnat, je jenom jedním z možných útvarů, které se v ideální kombinaci ledové a čisté vody, kdy se ještě na hladině nevyskytuje ledová celina, vytvoří. Vnitrovodní led může mít i jiné podoby. „Je strašně tvárný, může vypadat různě. Lidé, kteří jsou na řece, když zamrzá, vědí, že může vypadat jako korály, že vytváří amorfní struktury, nebo jsou to různé krystalky, případně plovoucí kotouče nebo to může být beztvará kaše," pokračuje Ondřej Simon.
Vnitrovodní led je přitom rychle pomíjivým jevem. Stačí, aby se trochu oteplilo nebo naopak hladina zamrzla, voda se pod ledem lehce oteplila a vnitrovodní led mizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.