Cizinci bez šance...

8. prosinec 2008

Bez práce a bez peněz se teď kvůli postupující celosvětové finanční krizi ocitají zejména zahraniční dělníci - Mongolové, Ukrajinci, Rumuni, Bulhaři, Vietnamci a další. Mnozí pracovali i v plzeňských průmyslových podnicích. Dostali neplacené volno jen s malou šancí, že budou přijati zpět. Lidové noviny vystihly jejich stav slovy: Na pokojích sedí naprosto zoufalí lidé se třemi rohlíky na stole a dvěma stovkami v kapse. Pokračuje Ondřej Vaculík.

A to je ještě ten lepší případ. Helena Duchková z Poradny pro cizince a uprchlíky plzeňské diecézní charity jejich situaci objasňuje slovy: "Každý z nich zaplatil tisíce dolarů na úplatcích, aby dostal vízum a práci. Přijeli sem a začali pracovat například v plzeňském Panasoniku a pak je propustili. Nebo pracovat ani nezačali, ale začínají mít hlad."

Bezdomovec

Kdo za jejich stav může, kdo by jim teď měl pomoci - ptáme se, ale odpověď není jednoznačná. Někdo říká - je to jejich risk, však k nám nemuseli. Pocházejí z nejchudších oblastí Evropy a Asie, agentury jim slíbily lepší možnost obživy, zaplatili jim za to, že je vyvedou za prací do země, kde není bída. U nás přeci opravdu bída není. A náhle jsou na tom v zemi hojnosti ještě hůř, než byli v té své chudobné. Agentury zatajily rizika, slíbily jim něco, co nemohly splnit. Nesou tedy vinu a neměly by se zříkat odpovědnosti, ale hledat jim novou práci. Vinu nesou také podniky, které jim otevřely své brány a zneužily okolnosti, že pro chudáky je i ta nejskrovnější mzda bohatstvím. Kolik jim platily? To je tajemství, ale našinec by za to možná ani nevstal z postele. V zemi poměrné hojnosti je taková mzda poněkud vykořisťovatelská, proto o její výši nic nesmíme vědět. Vinu tedy nesou i podniky, kterým jde jenom o co nejlevnější lidskou sílu vyvozovanou souhrou svalů upnutých na kostře člověka.

Výroba

Vinu má také premiér Mirek Topolánek, který radí, aby v plíživé finanční krizi podniky přednostně propouštěly cizince. Také on myslí jako pouhý továrník a ne premiér, protože je mu jedno, že právě tihle lidé jsou nejohroženější. Nemají úspory ani rezervy, nemají rodinné zázemí, sociální pojištění, nemůžou na pracák. I premiér asi ví, že nemají na cestu zpět, takže buď u nás umřou hlady a zimou, a nebo se o ně bude muset postarat někdo, kdo je sem nezval, kdo jim nic nesliboval a nikdy z nich neměl žádný prospěch. Jak správně říká filosof Václav Bělohradský: zisky se privatizují, kdežto ztráty se přenášejí do veřejného sektoru. Na ty, kdo sami mají málo, ale nepozbyli solidarity. Proto Helena Duchkuchová z plzeňské diecézní charity pod náporem bezprizorných cizinců podklesává, a plzeňský magistrát začíná - cituji - mapovat situaci v oblasti potřeb cizinců na území města ve věci zlepšení jejich informovanosti například pomocí brožur - konec citátu - , kdežto manažeři Panasoniků a dalších takových podniků si před vánoci rozdělují prémie. A ony agentury, které cizozemské nešťastníky do bídy zavedly - no ty shrábly peníze a vůbec se vypařily.

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.