Čím se zabývá paremiologie?
Přísloví je jedním z druhů frazémů, popř. idiomů, tedy ustálených obrazných víceslovných pojmenování. Obvykle je používáme ke komentování nebo vysvětlení určité situace. Přísloví jsou stručná, hutně formulovaná mravní ponaučení, často obsahující i obecně platné zásady. Udržují se hlavně v lidové tradici.
Přísloví je obvykle dvousložkové, např. Jak si kdo ustele, tak si lehne nebo Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá nebo Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Na těchto příkladech můžeme pozorovat, že první část přísloví obvykle něco konstatuje, druhá část přísloví z toho vyvozuje určité tradiční mravní ponaučení, přináší radu, popř. výtku nebo kritiku. Některá přísloví mají rýmovanou podobu, lépe se tak pamatují, např. Komu se nelení, tomu se zelení nebo Dvakrát měř, jednou řež.
Líná huba – holé neštěstí a další protiklady
Samozřejmě, lidská zkušenost je rozdílná, a tak vznikají i rozdílně formulovaná přísloví. Přísloví nejen vstupují do významových vztahů, ale postupně vznikají nová nebo se tradiční přísloví obměňují, různě modifikují, např. Čistota půl zdraví, špína celý, Ranní ptáče dál doskáče, ale brzy se unaví…. Přísloví v češtině je kolem tisícovky a existuje i specializovaný obor lingvistiky – paremiologie, který se jimi zabývá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
