Chlévský hnůj dokáže kořeny nově vysazovaných stromků i popálit
Říjen je ideálním měsícem pro sázení prostokořenných ovocných stromků, které jsou cenově výhodnější než stromky kontejnerované. „Chybou při výsadbě může být přehnaná péče ve snaze dodat živiny,“ upozorňuje zahrádkářský instruktor Josef Vačkář.
Pokud chceme vysazovanému stromku přilepšit hnojem, měli bychom dodržet několik základních pravidel. „Měl by to být 3 až 5 let uleželý chlévský hnůj. Příliš nedoporučuji prasečí hnůj, ten je hodně agresivní, když už ho máme, použijeme co nejstarší. Hnůj nikdy nedáváme do prostoru kořenů, mohl by je poškodit. Patří až úplně na dno výsadbové jámy, kam kořeny dorostou až za 2 nebo 3 roky. Vždycky je třeba ho promíchat se zeminou, ve které jsme jámu vyhloubili,“ radí Josef Vačkář, instruktor Českého zahrádkářského svazu.
Jestliže je půdní profil ve špatném stavu, půda je vyžilá nebo hodně písčitá, můžeme podle odborníka sáhnout i po zahradnických substrátech. Zvýšíme tak obsah humusu a zlepšíme výživové vlastnosti zeminy, do které stromek sázíme.
Čím se řídit při výběru ovocného stromku? Jak hluboká by měla být výsadbová jáma? Proč stromek potřebuje oporu? Jak postupovat při výsadbě? Informace hledejte v záznamu zahrádkářské poradny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
